Stipendisté

Kdybych mohl (v ideálním světě) změnit jednu věc, konkrétně ve vzdělávání, postavil bych pochopení nad množství látky. 

Diverzita je hlavním důvodem, proč jsem si vybral UNYP. 

Pokud bych měl ve svém oboru něco změnit, byl by to přístup k pacientům.

Už ve 2. ročníku stř. školy jsem se zamiloval do cirkusu, a když jsem zjistil, že existuje možnost studovat ho na vysoké škole, měl jsem jasno. 

Své studium na univerzitě v Coventry v oboru leteckého inženýrství jsem si zvolil tak trochu shodou okolností. 

Na studiu businessu v zahraničí je skvělé, že nabízí spoustu kariérních příležitostí a inspirace. 

Tento obor mě zaujal zejména proto, že nás seznamuje s anglickým právním systémem, ale nabízí také vhled do práv dalších států ve světě. 

Odmalička jsem hodně zvědavý člověk. Všechno ráda zkoumám, objevuji, přicházím tomu na kloub.

Mé rozhodnutí studovat medicínu nevzniklo v jednom konkrétním okamžiku, ale vyvíjelo se během celého mého studia na gymnáziu. 

Nečekejte, až k vám nějaká příležitost přijde. Začněte jednat hned teď – čím dříve, tím lépe.

Když jsem v jedenácti objevil programování, věděl jsem, že je to obor, kterému se chci věnovat. 

Už na střední škole, gymnáziu Open Gate, mě fascinovala psychologie, kterou momentálně třetím rokem studuji na University of New York in Prague.

Na chemii mě fascinuje celkový způsob myšlení, který v ní člověk využívá. Je potřeba chápat koncepty, mít silné matematické a analytické myšlení, ale zároveň jistou kreativitu a smysl „číst mezi řádky“. Zároveň se chemické koncepty prolínají s těmi v ostatních přírodních vědách a každodenním životě. Líbí se mi, že studium přírodních věd člověka vybaví znalostmi a schopnostmi využitelnými napříč obory.

Od malička jsem fascinován přírodou a lidskými vynálezy. Rád jsem zkoumal, jak fungují teoreticky, ale vždy mě to více táhlo k jejich praktickému konstruování/využití. Jakmile jsem objevil Robosoutěž od ČVUT, sestavil jsem z kamarádů tým a pod záštitou našeho fyzikáře vyrazil stavět roboty. Každým rokem se náš tým zlepšoval, až si náš malý robůtek dojel pro první místo republikového finále. Ať už jsem trávil hodiny vymýšlením logiky, programováním, nebo stavěl prototypy dlouho do noci, vždy mi čas příjemně utíkal, a tak jsem se vydal na cestu studia robotiky. 

Studuji obor European Social and Political Studies na University College London. V rámci oboru si každý student vybírá jeden až dva evropské jazyky, studuje s nimi spojenou kulturu a historii a tráví během třetího ročníku semestr v zemi, kde se daným jazykem mluví.

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli studovat IT, nebo chemii. Rozhodl jsem se po stáži na Univerzitě Tomáše Bati, kde jsem měl příležitost vidět, jak taková práce v laboratoři vypadá. Připadá mi úžasné, že přírodní vědy spolu všechny výborně spolupracují, takže naše výuka chemie zasahuje i do fyziky, biologie nebo počítačových věd. 

Získám zde základy ze zoologie, ale i hlubší pochopení chemie, či se naučím anatomii mnoha hospodářských zvířat, což mi velice pomůže při studiu veteriny.

Biochemie mě odjakživa… Ale to je hloupost, vždyť když ses narodil, tak jsi o biochemii nic nevěděl! Již od útlého věku mi učarovávaly přírodní „záhady“ našeho světa a nadmíru mě bavilo je objevovat a prozkoumávat.

Ekonomie se už dávno nezabývá pouhou optimalizací alokace limitovaných zdrojů. Klíčovými tématy se stala rozhodnutí jednotlivců a kvantifikace teoretických modelů vyvíjených za poslední dvě staletí. Právě toto rozdělení mě na ekonomii nejvíce zajímá. 

Co je za horizontem pozorovatelného vesmíru? Co se děje uvnitř černých děr? Má fascinace fyzikou začala při přemítání nad těmito otázkami již na základní škole.

Když je člověk synem ghanského inženýra a české projektové manažerky, jeho kariérní ambice jsou prakticky predeterminovány: Bude ze mě…

Již od svých čtyř let jsem rodiče přemlouvala, abych mohla začít hrát na housle. Jejich zvuk mě fascinoval a moc ráda jsem poslouchala, jak náš soused cvičí. Po dvou letech přemlouvání jsem si konečně prosadila svou a začala navštěvovat hodiny v hudební škole.

Programování pro mě především představuje možnost projevit svou kreativitu. Pouze s počítačem můžu vytvořit cokoliv, co mě napadne, ať už se jedná o zábavnou videohru, nebo užitečnou aplikaci, která může někomu zlepšit život. Navíc pokud se něco nezdaří, můžu vždycky zmáčknout šipku zpět.

V Evropě je jen málo vysokých škol, kde je inženýrství vnímáno jako celek, nikoli jako strojírenství, statika, elektrotechnika a jiné oddělené obory s vlastní fakultou a vlastním programem. Jednou z nich je Cambridge. Pro inženýrství mě původně nadchla kosmonautika, ale také jsem věděl, že nechci zůstat u jediného oboru, a proto byla Cambridge pro mě správnou volbou. 

Během studia na gymnáziu Open Gate jsem si velmi oblíbila chemii a biologii. Mé nadšení pro tyto předměty a chuť pomáhat mě nakonec inspirovali ke studiu medicíny.

Studovat v zahraničí bylo mým snem už na střední škole. Představa, že kromě znalostí ve vybraném oboru se tímto způsobem naučím také cizí jazyk, zapracuji na své samostatnosti a zodpovědnosti, a hlavně poznám mnoho zajímavých lidí z různých koutů světa, mě motivovala právě ke studiu na University of Aberdeen.

Na University of the West of England v Bristolu jsem šel za oborem Aerospace Engineering s cílem uplatnit se po dokončení studia ve space industry. Být inženýrem přináší mnoho možností, protože tento obor je velmi široký, a tak nikdy nejste uzavření do jedné specializace.

Pro své bakalářské studium jsem si vybrala Security Studies, neboli bezpečnostní studia. Tento obor zkoumá mezinárodní konflikty a jiné hrozby, včetně těch způsobených přírodou, nikoliv lidským faktorem.

Pro studium na univerzitě jsem si vybrala obor archeologie, pro který jsem se rozhodla, protože spojuje teorii s praxí.

Celou druhou polovinu studia na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy jsem věděl, že chci zkusit studium v zahraničí. Lákalo mě poznat jinou zemi, naučit se pořádně cizí jazyk a zjistit, jak svět funguje tam venku. Nikdy jsem moc necestoval, moc mě to nelákalo, o to větší zkušenost by to byla, říkal jsem si. 

Studium fyziky mě naučilo, že každý vědec rád mluví o své práci a s trochou snahy, času a pár emaily se dá dostat kamkoliv.

O matematiku jsem se začala hlouběji zajímat na střední škole, velkou inspirací mi byla a stále je moje učitelka matematiky. Matematika je podle mě nejexaktnější věda. 

Od malička mě baví počítat příklady a zkoumat všechno okolo sebe. Tato zvídavost se postupně přeměnila do zájmu o vědu. Fyziku a chemii jsem poprvé měla na Gymnáziu Nad Alejí a poté jsem okusila zase úplně jiný přístup na Mezinárodní škole v Praze (ISP).

Studuji čtyřletý obor Information Management for Business, který zahrnuje širokou škálu předmětů v oblasti IT a managementu. Po třech letech studia mohu říct, že se vyznám v programování, databázích, softwarovém inženýrství, ale i v projektovém managementu, podnikání nebo základech účetnictví.

Odkud pramení naše vědomí? Proč se v daných situacích chováme, tak jak se chováme? Je náš osud předurčen, či máme život plně v našich rukou? Otázky podobného rázu jsem si dříve často pokládal, nicméně jsem nikdy nenašel uspokojivé odpovědi. Jsem přesvědčen, že právě touha po poznání mě inspirovala pro studium psychologie, vědě o mysli.

Na střední škole mi literatura přišla zajímavá, ale prakticky nevyužitelná. „K čemu mi bude znalost Čapkovy bibliografie?“ říkal jsem si. Stejnou otázku mi potom kladli mí přátelé i rodina, když jsem jim oznámil, že budu studovat literaturu na University of York v Anglii.

Rozhodla jsem se pro studijní obor chemie a chemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, inspirována mojí babičkou a učiteli z Open Gate School. Poslední dva roky jsem se do chemie zamilovala natolik, že jsem ji sama začala doučovat a dále se o obor zajímat.

Již na střední škole jsem snila o tom, že bych jednou chtěla studovat v zahraničí. University College London (UCL) jsem si vybrala nejen pro její kvalitu a dobrou reputaci, ale také proto, že se nachází přímo v Londýně.

Na střední škole mě velmi bavilo se věcmi zabývat do samotného detailu. Zajímala jsem se o svět kolem sebe, a to z pohledu chemie a biologie. Motivovali mě také mí skvělí profesoři biologie a chemie na střední škole, kteří sdíleli mé nadšení pro přírodu a vše živé, co nás obklopuje.

Během svých studií na UWC Robert Bosch College v německém Freiburgu jsem se setkal se spoustou lidí ze všech koutů světa a pochopil jsem, že smyslem vzdělání není kráčet po předem určené cestě, nýbrž otevřít danému jedinci nové a dosud neprozkoumané horizonty.

Již od malička mě fascinovaly přírodní vědy. Věděla jsem, že je to směr, kterým se v budoucnu budu chtít vydat. Fyzika mě uchvátila svou snahou o popsání podstaty světa a vesmíru od nejvzdálenějších galaxií až po nejmenší částice. Na střední škole jsem se zúčastnila řady projektů, stáží a olympiád, které mě v tomto zájmu utvrdily. Fyzika naplňuje moji zvídavost a touhu pomáhat společnosti.

Myslím, že při výběru oboru je nejdůležitější motivace – taková, která je silná a trvá. Pro mě je tou motivací jistota, že dělám to, co je momentálně nejpotřebnější.

Od počátku středoškolského studia jsem byl fascinován poznatky přírodních věd, především jejich aplikací v produktech, které každodenně používáme. Po několika stážích na AV ČR a ve firmě ON Semiconductor u mě převládl zájem o elektroinženýrství nad základním výzkumem.

K volbě oboru History and Political Science mě vedlo hlavně přesvědčení o chápání minulosti jako klíči k současnosti a nástroji pro budování lepší budoucnosti. Protože jak pravil jeden z mých učitelů na střední škole: „Dobré skutky mají být oslavovány, ty podlé hlavně upamatovány, aby se neopakovaly.“

Po absolvováni studia bych se rád viděl na pozici učitele cizích jazyků – čím dál více mě to táhne tímto směrem. 

Můj obor na University of Birmingham je tříletý s titulem BSc a začal jsem v roce 2019. Když zmíním, že studuji matematiku, spousta lidí si zřejmě vybaví své dosavadní nepříjemné zkušenosti a trochu se oklepou – případně se zeptají, k čemu to vlastně je. Kromě toho, že mě matematika bavila odjakživa, je dle mého její význam v dnešní době čím dál tím větší – ať už jde o doručování balíčků, umělou inteligenci, plánovaní byznysových rozhodnutí a budgetů, či optimalizaci všeho možného – pokročilejší matematika se skrývá i tam, kde by ji člověk nečekal.

Vždy jsem věděla, že chci v budoucnosti pracovat s lidmi. Během dobrovolničení v domovech důchodců a dětských domovech jsem si uvědomila, že medicína není pouze o léčení konkrétní nemoci, ale také o přístupu k pacientům a empatii.

Již od malička mě fascinovaly mechanické systémy a trávil jsem mnoho ze svého volného času prací na svých „výtvorech“. Když jsem postupem času začal „propadat“ letectví, výběr oboru byl poměrně jasný. Stále mě hrozně baví praktická práce v dílnách a na experimentech, ale zároveň jsem se našel v teoretickém výzkumu a na RIT mám možnost se zdokonalovat v obou z těchto oblastí.

Studovat veterinární medicínu mě napadlo až v maturitním ročníku. Vždy jsem měla blízký vztah ke zvířatům, především ke psům a koním. 

Při výběru vysoké školy pro mě byla důležitá kvalita výuky, prestiž dané univerzity, možnosti absolventa. V kombinaci s tím, že jsem chtěl studovat v německém jazyce, se zdála ETH v Curychu správnou volbou.

Na University of Glasgow jsem momentálně v posledním ročníku oboru psychologie. K tomuto oboru jsem se dostala přes svého staršího bratra, který má Downův syndrom. Od dětství jsem sledovala, jak moji rodiče bojují za jeho lepší začlenění do společnosti, a tato snaha ve mně probudila vášeň pomáhat lidem.

Vybrala jsem si obor, který sice zahrnoval chemii, ve které jsem nijak nevynikala, ale vím, že je užitečný a bude mě bavit.

Biologii jsem si vybral proto, že to byl můj nejoblíbenější předmět na střední škole, velmi mě bavila a byl jsem v ní dobrý. 

Při studiu na gymnáziu Open Gate se mi dostalo pomoci od kariérní a vysokoškolské poradkyně. Nakonec jsem se rozhodla pro studium HR (lidských zdrojů) na Tilburg University v Nizozemsku, protože obor kombinuje disciplíny, které mě zajímají: psychologii, sociologii, ekonomii a management.

Přestože jsem si při svých středoškolských studiích dlouho pohrávala s myšlenkou, že bych se vydala studovat medicínu a přírodní vědy, nakonec jsem se díky dvouleté zkušenosti z UWC Atlantic ve Walesu rozhodla pro studium vědy humanitní – psychologie.

Výběr oboru pro mě byla jasná volba – na housle hraju od pěti let, zároveň jsem o dva roky později začal studovat klavír. Už na gymnáziu jsem věděl, že se budu chtít houslemi a hudbou obecně zabývat i po zbytek života. Myslím, že není potřeba vysvětlovat, proč je mi hudební svět tak blízký – neznám snad nikoho, kdo by nerad poslouchal hudbu.

O fyziku jsem se začal do hloubky zajímat během studia na česko-francouzské sekci Gymnázia Jana Nerudy. Fascinovala mě především možnost chápat okolní svět prostřednictvím abstraktních matematických rovnic a analogií. Současně mě však zajímaly i praktické aplikace tohoto oboru.