Marek Skalník

No, myslím, že jsem to zvládl. Právě jsem obdržel e-mail od univerzity, ve kterém se píše, že výsledky z posledního ročníku jsou nyní k dispozici v online databázi. Nicméně, přestože se přímo na své známky koukám skrze svůj monitor, celá záležitost mi stejně připadá neskutečná. Přijde mi, že tyhle tři vyčerpávající roky, plné nových zážitků, uplynuly bleskovou rychlostí, přičemž se nic podstatně nezměnilo. Stále si pamatuji svůj první den na univerzitě v Manchesteru, jako by to bylo včera. Když se ale nad tím opravdu zamyslím, objektivně nemám mnoho společného s mým 19letým já. Od počátku mého studia jsem poznal nové lidi, našel řadu zájmů, a obecně měl možnost vyspět v mnoha ohledech. Když na to tak zpětně nahlížím, uvědomuji si, že skutečnost je podstatně jiná, než jsem zprvu myslel. Tudíž bych nyní chtěl systematicky svou univerzitní cestu rok po roku rozebrat, zamyslet se nad tím, co se v každém roce událo, a konečně celou tuto životní etapu uzavřít.

Tři roky. Jsou to již tři roky od chvíle, kdy jsem poprvé přiletěl do Manchesteru a započal své univerzitní dobrodružství, které mi kompletně proměnilo život. Během těchto krásných let se mnoho věcí změnilo a mnoho zůstalo stejné, lidé přišli a odešli, a udělal jsem si nové nezapomenutelné vzpomínky. Byly tu chvíle klidu a povyku, a vždy bylo co dělat, nebo nad čím přemýšlet. A přesto, během této rušné životní etapy existuje jeden koncept, na který jsem až do nedávna vůbec nepomyslel. A ironicky, je to teď možná jediná věc, kterou mám dennodenně na mysli. S pouhými několika měsíci do bakalářské maturity, se konec této vzrušující cesty již nepochybně a rychle blíží.

Navzdory tomu, že jsem nedávno vstoupil do posledního ročníku bakalářského studia a v současné době zasílám přihlášky na magisterské programy, nikdy jsem se skutečně nezamyslel nad skutečnou hodnotou univerzitního studia. Z historického hlediska, v minulosti bylo univerzitní studium nejlepší a pravděpodobně jedinou cestou pro přímý kontakt s akademickou elitou a profesionály z konkrétních oborů, a tudíž pro obecné vzdělání a vývoj konkurenční výhody v rámci zvolené specializace. Univerzity, a obecně školní sytém, jsou v našich společenských institucích tak zakotvené, že málokdy zpochybňujeme jejich základní účel a hodnotu. Kladu si tedy otázku, proč opravdu studovat na univerzitě a jaké aspekty studia tuto příležitost tvoří jedinečnou? Snažím se pouze naplnit své ambice osobní zaměstnatelnosti získáním diplomu nebo je to mnohem komplikovanější záležitost? V kontextu dnešní éry digitalizace, kdy každý člověk má informace celého světa na dosah ruky, je touha po informacích a vzdělání velmi snadno naplnitelná. Tudíž je třeba se zamyslet nad tím, co tvoří univerzity unikáním mezi mořem informačních zdrojů.

Spojené království je mezinárodně proslulé svou nádhernou a jedinečnou kulturou; ať již se jedná o Manchester, Londýn nebo jakékoli jiné město, každé má svůj unikátní nádech, který přitahuje jak vnitřní, tak i vnější cestovní ruch. Soustředíme-li se ale pouze na britské kulturní bohatství, je možné zapomenout na jeden ze základních aspektů, který tvoří Spojené království tak, jak ho známe.

Teprve před několika měsíci jsem si začal uvědomovat skutečnou hodnotu času – věc, kterou všichni lidé sdílí. Přestože často pod časovým nátlakem bylo potřeba eliminovat méně důležité stránky života, až donedávna jsem si vždy našel čas na všechny povinnosti a osobní cíle. Tudíž jsem nikdy nebyl donucen k rozhodnutí mezi několika zásadními prioritami a vždy jsem si byl jistý, že jsem doručil standard práce v souladu s mým očekáváním. Nicméně během několika předchozích měsíců jsem došel k závěru, že takové očekávání je aktuálně – a tedy pravděpodobně i v budoucnosti, velmi nerealistické.

Jsou to již dva měsíce, co jsem započal svůj druhý rok na the University of Manchester, a i přestože jsem očekával mnoho zásadních změn, věřil jsem, že jsem byl kompletně připraven. Hned první týden po příletu jsem se přesvědčil o pravdivosti mého očekávání, každopádně můj předpoklad o tom, co se změní, nemohl být dál od reality.

Můj první školní rok na the University of Manchester k mému překvapení skončil relativně rychle a náhle. Připadá mi, že uběhl pouze měsíc od zahájení mého studia byznysu, ale ve skutečnosti je to již celý rok. Upřímně řečeno, doposud celé studium bylo taková symbolická divoká jízda – místy trochu skličující, ale především plná nových vzrušujících zkušeností a překážek. Jsem přesvědčen, že jsem konečně po prvním roce na univerzitě pochopil podstatu studentského života. Tudíž bych se rád zaměřil na to, jak takové studium v zahraničí vypadá. Konkrétně ohodnotím svoji zkušenost s univerzitními zkouškami, na co myslet před samotnou zkouškou atp.

Již během první roku svého studia se mi naskytla možnost kandidovat na relativně zásadní pozice v rámci UMSU – University of Manchester Students Union, což je na studenta prvního ročníku velmi nezvyklé.

Snaha o studium v zahraničí, zejména na vysoké škole, která je na vrcholu akademických organizací, je těžkou a velmi choulostivou investicí - ať již z finančního, akademického či psychologického hlediska.