background image

Jan Apolín

Náš stipendista od roku 2020
Jan Apolín, stipendista projektu Univerzity
Jan Apolín, stipendista projektu Univerzity

Střední škola

Gymnázium Nad Alejí

Univerzita

University of Oxford, UK

Obor

Physics

Rodné město

Praha

Kontakt

honza.apolin@gmail.com

Zvědavost a svět kolem nás

Nejvíc ze všeho mě zajímá, jak funguje příroda; moci se podívat na svět kolem sebe a chápat, proč se věci hýbou, oscilují, zahřívají, zkrátka chovají tím způsobem, jaký u nich pozorujeme, a co z toho můžeme dedukovat o pravidlech, podle kterých vesmír hraje. Kvůli tomu mě věda, a nejvíce fyzika, od střední školy velmi přitahovala. Fyziku považuji za asi největší úspěch lidstva. To, že jsme schopni vysvětlit, předpovědět a kvantifikovat tak neskutečné jevy, jako jsou černé díry či kvantové tunelování, je výsledkem spolupráce mnoha zvědavých a odhodlaných lidí, kteří zasvětili své životy bádání a porozumění realitě.

Kdybych mohl (v ideálním světě) změnit jednu věc, konkrétně ve vzdělávání, postavil bych pochopení nad množství látky. Hlavně ve fyzikálních vědách a v matematice může hodně věcí člověk odvodit sám a během tohoto procesu objevit nuance a komplikace, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Každý má v sobě touhu po pochopení, a někdy člověk přijde na vlastní, zcela nový postup, namísto toho, aby bezmyšlenkovitě kopíroval kroky někoho jiného. Tento přístup je sice časově náročný, ale vede k samostatnému myšlení i v jiných oblastech života. V neposlední řadě je to úžasný pocit na něco přijít sám.

Kdybych mohl (v ideálním světě) změnit jednu věc, konkrétně ve vzdělávání, postavil bych pochopení nad množství látky.

Jan Apolín, stipendista projektu Univerzity

Jan Apolín

stipendista projektu Univerzity

Pochopení (a Oxford) nad zlato

Hlavním důvodem, proč jsem si vybral University of Oxford, je tento důraz na pochopení, samostatnost a kreativitu. Zkoušky zde berou formu netradičních příkladů, jenž zkoušejí vaši znalost a pochopení souvislostí, spíš než dokonalé provedení jednoho postupu. Je důležitější vědět, proč daný postup funguje (a tudíž jestli jde aplikovat i v jiné situaci), než ho znát nazpaměť. Oxford má taky samozřejmě dlouhou tradici výjimečných akademických výsledků (to i díky systému „tutorials“, kde s expertem v daném oboru procházíte úlohy) a velké množství aktivního výzkumu. Zkrátka se tu schází nejlepší vědci z celého světa.

Moje první dojmy po příjezdu na univerzitu byly vskutku rozmanité: nadšení ze splněného snu a z krásného historického prostředí spojené s poněkud pochmurnou realitou povinné čtrnáctidenní karantény. Přesto jsem si Oxford zamiloval; kromě akademických aktivit je tu i mnoho studentských spolků, kde se můžete angažovat a rozvíjet svůj talent.

Kvantové cože?

Po absolvování studia (a Masters studia) se vidím v oboru kvantové informatiky. Ta leží na pomezí fyziky, matematiky a výpočetní techniky, a zvláště v dnešní digitální době představuje možná nejdůležitější technologii blízké budoucnosti. Kdyby se podařilo sestrojit dostatečně velký kvantový počítač, dosud nemožné výpočty by se mohly stát triviálními. Problém je v tom, že udržet kvantové bity v užitečném (koherentním) stavu je extrémně obtížné, zvláště když je jich hodně. Právě této problematice bych se chtěl v budoucnu věnovat.

Moje zpráva středoškolákům zní: chopte se příležitostí, které se vám naskytnou. Ani bych nepřemýšlel o tom hlásit se na univerzitu, jako je Oxford, kdybych se na střední škole náhodou nerozhodnul zkusit jet do zahraničí. Je úžasné, jak daleko se můžete dostat, když věci prostě zkusíte – nikdo vám nemůže garantovat úspěch, ale vyzkoušet je můžete stejně. Dost možná se pak časem ocitnete v situaci, o které se vám ani nesnilo. Zcela jistě se někdy taky něco nevydaří; s tím se počítá. Přesto každá zkušenost, kde potkáte inspirativní a inteligentní lidi a vystoupíte ze své “komfortní zóny”, za to stojí.

Je úžasné, jak daleko se můžete dostat, když věci prostě zkusíte – nikdo vám nemůže garantovat úspěch, ale vyzkoušet je můžete stejně. Dost možná se pak časem ocitnete v situaci, o které se vám ani nesnilo.

Jan Apolín, stipendista projektu Univerzity

Jan Apolín

stipendista projektu Univerzity

A jedna věc, bez které se v životě neobejdu? Jako první mě napadá můj mozek, což je sice poněkud (..velmi?) samozřejmé, ale myslím to tím způsobem, že si neumím představit život bez toho, aniž bych věcem mohl přicházet na kloub; bez mého konkrétního způsobu přemýšlení. Ať už je to fyzika, matematika, hudba nebo umění: pochopit a vytvářet věci mi přináší hroznou radost. Prostě paráda.