Lukáš Kotlár

Měli jsme v Zámečku tajný sen - připravit s Petrem Kellnerem rozhovor. Už se nám to nepodaří. Ale máme radost z toho, že jsme mu byli nablízku a sledovali, jak rozdává radost a naději klukům a holkám z domovů, které jeho rodinná nadace podporuje při studiu Open Gate. Dva z nich - Lukáš Kotlár a Franta Berger, kteří Zámeček vedou, se s ním v aktuálním čísle Zámečku loučí. Děkujeme!

Představte si, že se ráno probouzíte, venku je sníh a teploměr ukazuje několik drsných stupňů pod nulou. Nebo si raději představte, že se probouzíte na africkém ostrově Zanzibar, teploměr ukazuje 29 stupňů a vy máte výhled na jedno z nejkrásnějších míst na planetě. Z jedné strany slyšíte africký pozdrav JAMBO, z druhé se ozývá HAKUNA MATATA znamenající „žádnej problém“ a vyjadřující bezstarostnost.

Co se sebou přinese konec školního roku kromě závěrečných zkoušek, bych opravdu nečekal. Pochopitelně stres, uniklé první letní festivaly a přemýšlení, jak co nejrychleji odstartovat letní prázdniny.

„Až budeš na vysoké škole, uvidíš – „zkouškové“ budeš mít jako několik maturit, této maturity se opravdu bát nemusíš!“.

To jsou změny. Jedna za druhou. Od té studijní, kdy po sedmi letech se Open Gate stala minulostí a další studijní výzvou se stala Vysoká škola Cevro Institut v Praze, až po ty existenční - kde žiji, kariérní – kde pracuji, až po ty osobní – co prožívám. Na tyto změny a nové výzvy jsem se moc těšil – a jak jsem se během prvních 3 měsíců života v Praze přesvědčil, bylo proč.

Devatenáctiletý Rom Lukáš Kotlár to z dětského domova dotáhl až k setkání s britskou královskou rodinou. Za svůj silný životní příběh a pomoc druhým se slavnostní večeře v královské rezidenci zúčastnil jako jediný Evropan.