Lukáš Knápek

Od února se toho stalo… hodně, řekněme. Skotsko samozřejmě také postihla pandemie COVID-19, ale dlouhou dobu se zdálo, že proti ní nikdo nic moc nedělá. University of Glasgow odstoupila od kontaktní výuky až týden poté, co se uzavřely vzdělávací instituce v Česku. Ještě ten den nás škola informovala o několika potvrzených případech na kampusu. Vzhledem k vlastnostem tohoto viru mi tento pozdní krok na klidu moc nepřidal.

Pomalu ale jistě se blíží konec mého studia. Tato skutečnost ve mně vyvolává mnoho pocitů. Už jen měsíc posledních přednášek. Měsíc do termínu odevzdání mé celoroční bakalářské práce. Dva měsíce do začátku zkouškového období. Tři do jeho konce. A s trochou štěstí čtyři do promoce.

V životě každého studenta čtyřletého bakalářského programu Computing Science (a Software Engineering) dojde k té nejznámější a nejdůležitéjší části studia – bakalářské práci. Je náročná, je vyzývavá, je nemilosrdná… a hlavně skýtá třetinu všech kreditů udělených za celý závěrečný rok studia.

Skotsko se pyšní svoji krásnou a divokou přírodou. Asi nejznáměnější jsou Scottish Highlands, tedy příroda a terén, které si člověk nejspíše představí, když se řekne Skotsko. Moji velkou hanbou v průběhu mého dosavadního tříletého pobytu bylo právě to, že jsem si nikdy neudělal čas na to, abych tuto část země poznal. A proto jsem se v dubnu rozhodl tuto křivdu napravit, a to ve velkém stylu. Společně s kamarádem jsme se rozhodli ujít West Highland Way.

Přesně tak, tentokrát se zaměřím na současně nejžhavější téma tohoto roku. Je čas na Brexit!

Třetí ročník, druhá polovina studia, „honours years“. Osobně to považuji za naše „dospělé“ období, protože mi přijde, že až od této chvíle to všichni berou vážně. Jak studenti, tak lektoři. Studenti si začínají uvědomovat, že teď už jde do tuhého, neboť známky z posledních dvou let studia tvoří závěrečný výsledek. Lektoři začínají přitvrzovat a snaží se z nás ze všech sil udělat znalé profesionály v našem oboru.

Druhý semestr mého druhého roku mi v některých ohledech poskytl ochutnávku další poloviny mých studií. Konkrétně jsem měl možnost poprvé spolupracovat v rámci týmu, kde jsme společně vyvíjeli vlastní webovou aplikaci. Osobně už mám pár let zkušeností s týmovými projekty, proto pro mě bylo téměř až uklidňující vidět některé jevy, které se s takovými projekty téměř vždy pojí.

Začnu obvyklým, stručným zhodnocením konce mého prvního (celkem třetího) semestru. Byl to pro mě semestr zatím nejnáročnější (i v porovnání s tím současným). Hlavním důvodem byly matematické předměty. Měl jsem celkem šest předmětů, z toho tři byly matematické, které jsem si vybral dobrovolně, a jeden byl sice na papíře Computer Science předmět, ale ve skutečnosti to byla diskrétní matematika. Nicméně po mnohém úsilí musím s potěšením říct, že se mi povedlo úspěšně složit všechny zkoušky.

Můj druhý školní rok na University od Glasgow započal etapou paniky a frustrace prakticky ještě předtím, než začala samotná výuka. Poměrně naivně jsem s hledáním ubytování čekal až na konec srpna/začátek září a poté jsem ke svému překvapení zjistil, že poptávka podstatně převyšuje nabídku. Započalo neklidné několikatýdenní období, kdy jsem odepisoval na všechny možné nabídky pokojů k pronájmu, snižoval své nároky a poté tenhle postup opakoval. Ale naštěstí se přece jen zadařilo, a tak mám nyní až do konce tohoto školního roku zajištěný přístřešek. Nevýhodou je, že jsem nyní cca 30 minut pěšky od kampusu. Výhodou je, že mám do každého školního dne zabudovaný sportovně procházkový blok.