Alžběta Janečková

Klíč k pochopení kultur

Studuji obor European Social and Political Studies na University College London. V rámci čtyřletého bakalářského programu si každý student vybírá jeden až dva evropské jazyky, studuje s nimi spojenou kulturu a historii a tráví třetí ročník, tzv. „Year Abroad“ v zemích, kde se daným jazykem mluví. Pro mě byl tento rok skutečně “evropský” – jako studentka francouzštiny a maďarštiny jsem se vydala na dva Erasmy do Štrasburku a do Budapešti, a po nich ještě na dvouměsíční stáž v Evropském parlamentu v Bruselu. Obor mě zaujal důrazem na jazyky, které jsou pro mě klíčem k pochopení kultur a zároveň základem pro vysněné povolání diplomata.

Od historie k migračním studiím

Skrze studium historie jsem se během bakalářského studia dozvídala o vzniku národnostně homogenních států ve střední a východní Evropě, jejich cestách k demokracii a o jejich bilaterálních i multilaterálních vztazích. Často přemýšlím nad tím, jak pracovat s historií, aby nás naučila lépe reflektovat a porozumět odlišnostem mezi národy. Pohled do minulosti pro mě není opakem pokroku, kterému fandím, ale věřím, že vyřešit si křivdy z minulosti otevře dveře další spolupráci v politické i ekonomické oblasti.

Ztělesněním těchto snů je město, ve kterém jsem žila i pracovala – Štrasburk. Z hraničního města obehnaného systémem opevnění, které živilo armádu násobně početnější, než byla jeho populace, je nyní prosperující hlavní město Evropy. Sídlí v něm například moderní francouzsko-německá televize ARTE, kde jsem byla se skupinou kolegů z Evropského parlamentu na inspirativní exkurzi. V katedrále, o kterou se kdysi vedly boje mezi francouzskými katolíky a německými luterány, je dnes každou neděli jedno čtení německy a druhé francouzsky a univerzita s kampusy ve Francii i Německu má až desetinu mezinárodních studentů.

Myslím, že země střední a východní Evropy se ještě musí naučit podobně jako Štrasburk těžit z vzájemně obohacujících vztahů se svými sousedy a se zeměmi ve svém regionu a chci na tom pracovat. Během stáže na ambasádě v Budapešti jsem se podílela na organizaci první debaty maďarsko-českých historiků, která se vydařila a ukázala velký zájem akademiků i veřejnosti o příležitosti k výměně názorů, zpřístupnění archivního materiálu, a naslouchání. Jeden budapešťský historik a archivář mi prostřednictvím mezinárodního projektu a výstavy Exiles, Migration Flows and Solidarity ukázal, jak jde například aktuální téma migrace zpracovat z historické perspektivy a ukázat tak veřejnosti, že migrace není jen problémem dneška.

Právě téma migrace mi od loňské stáže v migračním oddělení organizace OECD leží na srdci, a současná uprchlická krize k tomu jen přispěla. Ve své přihlášce na multidisciplinární magisterský obor Migrační studia píši, že migraci nemůžeme vnímat jako problém, ale jako řešení. Dobře nastavená a konzistentní migrační politika může vyřešit problémy, jako je stárnutí populace, nebo neobyvatelnost oblastí kvůli suchu.

Inspirativní stáže

První stáž na Vízovém odboru MZV mě seznámila s programy ekonomické migrace do ČR a procesu vyřizování žádostí o víza, včetně zapojení externích firem, které poskytují vízové služby. Na to jsem navázala – z jiné perspektivy – stáží v International Migration Division na OECD, kde jsem se stala součástí týmu, který vyvíjel nový bodový systém pro ekonomickou migraci do ČR a společně s českými ministerstvy hledal, jak dosáhnout např. zjednodušení procesů pro žadatele a lepšího sběru dat. Během studia v zahraničí jsem také využila možnost neplacených stáží na ambasádách – v Londýně na obchodně-ekonomickém úseku a v již zmíněné Budapešti na politickém úseku. Zatím poslední byla stáž v kanceláři europoslankyně Michaely Šojdrové, kde jsem zažila začátek českého předsednictví v Radě EU. Více si o mých stážích můžete přečíst v blozích níže.