Alžběta Novosadová

Před měsícem začal první semestr posledního roku mého studia na univerzitě CEVRO Institut. Vážně začal? A kdy skončil ten předchozí? Kdy jsem byla naposledy ve škole? Můžu si vlastně ještě říkat student, když jsem ve škole nebyla už skoro rok?

Druhý semestr druhého ročníku byl opravdovou výzvou, kterou nikdo nemohl předvídat.

Jsem oficiálně v půlce bakalářského studia na vysoké škole. Na jednu stranu je to celkem příznivá informace, ale zároveň je to informace, která přináší spoustu stresových situací a rozhodování. Za rok budu pravděpodobně dodělávat mou bakalářskou práci a připravovat se k závěrečným zkouškám. A rok není tak dlouhá doba.

Druhý rok. Už jsem vlastně v půlce studia a to jsem ještě pořádně nezačala. Před pár dny mi bylo 21 let a já si říkám, že už jsem opravdu dospělá.

Jestli mi něco přijde zvláštní, tak fakt, že uplynul pouhý rok a přitom se toho změnilo víc, než kdy předtím. Ze všeho nejvíc, jsem se změnila já sama.

Rok 2018, zimní semestr a s ním i první zkoušky na vysoké škole jsou úspěšně za mnou a momentálně mám za sebou i druhý týden letního semestru a vše je zase tak trochu jiné. Říkám “za sebou”, i když je teprve středa, jelikož rozvrh je jedna z věcí, které se změnily.

Dnes je to přesně měsíc a půl ode dne, kdy jsem vkročila do vysokoškolského života. Upřímně, stalo se toho tolik, že se divím, že to byl JEN měsíc a půl! To, jak čas letí, je jedna z věcí, nad kterou se často pozastavuji. Ještě se vlastně v novém prostředí rozkoukávám a přitom už je zkouškové za dveřmi. První testy už máme za sebou a nikdo s námi už nejedná jako s těmi “nováčky”.