Ondřej Hajda

Posledních pár týdnů se toho v mém životě odehrálo opravdu hodně.

Jsem ve svém posledním semestru v St Andrews a kromě toho, že trávím většinu času přípravami na semináře, psaním závěrečné práce a hledáním práce, tak jsem rozhodl (také se stejně vytíženými přáteli) užít si krásy St Andrews, například tím, že společně zavítáme na jednu z našich pláží:

Po 12 měsících práce pro studentskou unii jsem se v září vrátil ke studiu mezinárodních vztahů na University of St Andrews.

Momentálně je konec června a já píšu tento blog ze země ohně a ledu, protože škola mezinárodních vztahů na University of St Andrews mě nominovala na letní školu malých států v Reykjavíku, abych se zúčastnil tohoto dvoutýdenního intenzivního kurzu specializovaného na zahraniční politiku malých států.

Jak už jsem se zmínil ve svém posledním blogovém příspěvku, v lednu jsem stopoval ze Skotska do Berlína, abych podpořil University of St Andrews Charities Campaign.

Letos u nás v St Andrews finišují akademické slavnosti k příležitosti 600 let od založení University of St Andrews.

Druhý semestr byl neskutečně nabitý – balancování dvou brigád, akademických povinností a mimoškolních aktivit bylo náročné, ale rozhodně to stálo za to.

Ještě před začátkem druhého semestru tady v St Andrews jsem v Praze pomáhal s organizací univerzitního Race2Prague. Přes 80 týmů o dvou nebo třech lidech stopovalo v polovině ledna ze St Andrews do zasněžené Prahy, aby získaly peníze pro dobročinné organizace (tady trochu předbíhám, ale celkem se jim povedlo během této akce vybrat před 30 tisíc liber).

Píše se osmý týden první ho semestru a já mám konečně trochu času „ohlédnout se zpět“. Ve srovnání s loňským rokem jsou nároky na studenty mnohem vyšší a témata, která probíráme, jsou ještě zajímavější.

Druhý semestr je úspěšně za mnou (povedlo se mi dokonce dostat na prestižní Deans‘ List of Academic Excellence, což je pro prváka opravdu skvělý start) a já o sobě můžu říct, že už nejsem fresher. Zkušenosti, které jsem nasbíral za tento rok (a že jich není málo), bych rád předal dalším studentům, a v září proto budu pracovat jako dobrovolník a pomáhat novým prvákům zabydlet se u nás na univerzitě.

První semestr je kompletně za mnou a my se tady v St Andrews postupně rozjíždíme do semestru číslo 2. Když se podívám zpátky na těch prvních pět měsíců, které jsem tady prožil, tak musím uznat, že nelituji jediné chvíle. Potkal jsem skvělou partu lidí z celého světa a přívlastek „z celého světa“ není jenom reklamním tahákem univerzity, je to prostě fakt.

Dneska je tomu 60 dnů, co jsem přijel do tohoto městečka na skotském pobřeží. A přesně před 60 dny jsem spadl do víru, který se nezastavil a ani brzy nezastaví...