Proč potřebujeme číst tištěné texty

Fyzický zážitek nás propojuje se čtením

Kniha má fyzickou podstatu. Jsme s ní v blízkém kontaktu a přináší nám smyslový požitek. Knihu můžeme držet v ruce, potěžkávat ji, vnímat její vůni. Otáčíme stránky, vidíme, na jakém místě knihy se nachází zajímavý detail nebo důležitá myšlenka, vytváříme si mentální mapu. Lépe rozumíme tomu, co čteme, a později si lépe vybavujeme informace i prožitky.

A nesmíme zapomenout na nejzákladnější čtenářský zážitek spojený s předčítáním blízkou osobou. Pokaždé když dítě slyší hlas milovaného člověka, pociťuje blízkost a bezpečí. Když přitom zároveň vidí knihu a ilustrace v ní, dotýká se jí nebo k ní přivoní, utváří se silný emoční vztah ke čtení, což je pro čtenářství dětí nesmírně důležité.

Na způsobu čtení záleží

Při čtení v digitálním prostředí používáme nejčastěji scrollování (rolování, posouvání obsahu). Text se neustále mění, oči se musí rychle přizpůsobovat novému obsahu a pohybují se mezi různými částmi textu, aby našly potřebné informace, což může být unavující. Při scrollování je těžké udržet si přehled o už přečteném textu. Navíc nás internetové texty plné odkazů vedou k dalším a dalším stránkám a informacím. To sice zvyšuje interaktivitu, ale také výrazně tříští naši pozornost.

Při čtení tištěného textu se oči zaměřují na konkrétní místo na stránce. Jsme schopni vidět celou stránku a držet si v paměti, kde se nachází konkrétní informace nebo myšlenka. Pokud je něco potřeba znovu přečíst, snadno se vrátíme očima zpět na správné místo, což podporuje lepší porozumění a zapamatování informací.

Digitální prostředí mění naše čtení, myšlení a rozhodování

Náš mozek se přizpůsobuje médiu, ze kterého čteme. Digitální prostředí je nastaveno tak, že nám neustále nabízí spoustu nových podnětů a drobných vyrušení. To nás svádí k přeskakování a letmému čtení. Jsme zaplaveni množstvím informací, které pak nejsme schopni třídit, zpracovávat a ukládat. Naše pozornost je tak rozptýlena, že máme problém soustředit se na jednu věc. Ztrácíme schopnost hluboce se ponořit do textu a při jeho čtení uplatňovat náročnější čtenářské dovednosti.

Čtenáři digitálních textů navíc nadhodnocují své porozumění. Čtení z digitálního zařízení v nás vyvolává jistou formu přehnané sebedůvěry. Digitální text se čte rychleji než tištěný, což vytváří dojem, že informacím dobře rozumíme. Rychlost však vede k povrchnějšímu zpracování a k přehlédnutí důležitých detailů, které mají vliv na celkové porozumění textu, zejména u složitějších témat.

Hluboké čtení nás učí hluboce myslet

Čtení tištěných textů je nezbytné pro vytvoření návyku souvislého a soustředěného čtení, které nám pomáhá odhalovat skryté významy a složité myšlenky. Při hlubokém čtení se v mozku aktivuje hned několik složitých procesů:

• Vizualizace (představujeme si obrazy a scény z textu)

• Asociativní myšlení (propojujeme nové informace a myšlenky s předchozími zkušenostmi)

• Empatie (vciťujeme se do perspektivy jiných osob)

• Kritická analýza (hodnotíme a zkoumáme informace, zdroje, argumenty, zaujatost a stanovisko autora)

• Reflexe (aktivně a vědomě zpracováváme a integrujeme nové informace)

Čtení a myšlení jsou úzce provázané procesy. Lidé, kteří nemají schopnost a návyk hlubokého čtení, mají potíže orientovat se ve složitých myšlenkách, problémech a situacích. To se pak přenáší do rozhodování a jednání v našem osobním životě i v celé společnosti.

Vlastní zásobárna vědomostí nám umožňuje myslet nezávisle

Stále častěji se setkáváme s přesvědčením, že přečtené informace a myšlenky si nemusíme pamatovat, protože je snadno vyhledáme nebo vygenerujeme. Neomezené množství informací na internetu nás může vést k rezignaci, která se pak přenáší i na čtení tištěných textů.

Pokud však chceme kriticky hodnotit nové informace, potřebujeme mít vlastní základní fakta. Jinak se vystavujeme riziku, že pouze pasivně přijmeme neověřené a často zavádějící informace, kterých je internet plný.

Při čtení tištěného textu se více soustředíme, s papírem lze snadno manipulovat, v ideálním případě si v něm můžeme vyznačovat informace a myšlenky, přidávat vlastní komentáře, a aktivně tak zachycovat průběh našeho porozumění. Touto cestou si informace přeměňujeme v naše vlastní vědění, a rozšiřujeme tím naši vlastní zásobárnu vědomostí. 

Čtení má vliv na naše zdraví

Otevřením knížky se záměrně odpojujeme od digitálního světa, dopřáváme si nerušený čtenářský prožitek a mnohem snadněji se ponoříme do obsahu čteného. Napomáhá tomu i samotné čtení z papíru, které je pro naše oči přirozené. K pocitu pohody a odpočinku přispívá samotná fyzická existence knihy. Krásná obálka, struktura papíru i grafické zpracování nás lákají vzít knihu do rukou, šustění stránek a vůně papíru navozují klid. K pocitu štěstí přispívají naše vlastní čtenářské rituály spojené s místem, časem a způsobem, jakým čteme.

Pravidelné čtení snižuje stres, zlepšuje náladu, a dokonce zvyšuje celkovou spokojenost se životem. Důvěrná chvíle s knihou nám poskytuje prostor pro relaxaci a regeneraci. K řadě knih si postupem času vytváříme osobní vztah, stávají se našimi dobrými přáteli.

Závěrem...

Rozdíly mezi tištěným a digitálním čtením mají významný dopad na naše myšlení

a schopnost porozumět lidem a světu kolem nás. Pokud většinu času čteme z obrazovek, náš mozek si vytváří cesty, které usnadňují rychlé a povrchní zpracování informací. Také se učí rychle ztrácet pozornost a přecházet neustále k novým podnětům. Tento styl čtení se pak zpětně přenáší i na čtení tištěných knih a textů.

Pokud chceme udržet schopnost hlubokého čtení, kritického myšlení a empatie i v dnešní digitální době, je důležité podporovat čtení tištěných knih a tištěných textů.

Dlouhodobě usilujeme o rozvoj čtenářského mozku, který dokáže plně a hluboce číst a myslet jak v tradičním, tak i v digitálním prostředí.