Čtenářská hodina 2. ročník, Čtenářské strategie - odpovídáme na otázky podle textu

Přinášíme reportáže České televize o letní škole našeho nadačního projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ). Na akci si stovka učitelů z veřejných základních škol osvojovala nové metody výuky s cílem zlepšit dovednosti českých žáků v oblasti čtenářství, pisatelství a kritické gramotnosti.

Podívejte se, jak na to jdeme a proč je to důležité. Vedle učitelů naše aktivity vysvětlují i ředitel projektu Petr Šlemenda a programová ředitelka Hana Košťálová.

V ukázce naleznete inspiraci pro práci s prožitkovým textem v první třídě. Tuto výuku někdy nazýváme čtení s nečtenáři, to proto, že se děti ještě teprve učí číst. Žáci trénují předvídání dalšího průběhu příběhu, využívají různé pomůcky. Učí se formulovat své myšlenky a nacházet důležité myšlenky příběhu.

Záznam z hodiny čtení ve 2. třídě ukáže, jak se děti učí porozumět důležité čtenářské strategii – vytváření souvislostí. Jedná se o první ze šesti strategií a mnoha čtenářských dovedností, které budou děti každý den trénovat v pracovních listech publikace Čteme s porozuměním každý den, 2. třída. Video zachycuje, jak paní učitelka představuje dětem změny, které je čekají v druhém díle této publikace. Celý první díl (Čteme s porozuměním každý den, 1. třída) již mají za sebou. Žáci jsou tedy zvyklí na tento způsob práce a vykazují velké porozumění textu i otázkám, které na danou dovednost míří. Žáci uvažují metakognitivně – vědí, jak čtenářské dovednosti fungují a jak je popsat, teď se učí podobně uvažovat i o vybraných strategiích.

Záznam z hodiny čtení v 1. třídě ukáže, jak děti samostatně předvídají z obrázku a textu, hledají v textu důkazy a zdůvodňují své předpovědi. Paní učitelka pracuje s publikací Čteme s porozuměním každý den (1. třída) a učí děti vedle předvídání i dalším důležitým čtenářským dovednostem a strategiím (hledání hlavní myšlenky textu, určování postav a prostředí, rozlišování mezi fantazií a realitou, porovnávání a určování posloupnosti).

Záznam z hodin prvouky je příkladem badatelské výuky. Učitelka v hodinách míří na oborové cíle (hlavním cílem je odhalit velké tajemství mechů), zároveň rozvíjí i další dovednosti svých žáků (vytváření a ověřování hypotéz, orientace v odborném textu a vizualizace jeho obsahu). Využívá k tomu i svůj soubor textů o skřítku Ostružinkovi (propojující naučná témata o přírodě s pohádkovým příběhem na pokračování). Učitelka dbá na to, aby výuka probíhala konstruktivisticky – žáci si nejprve evokují vlastní zkušenosti a znalosti o mechách, vytvářejí hypotézu, poté zjišťují informace z textů, obrázků a přímým pozorováním rostlin. Na závěr svoje nové poznatky reflektují a shrnou pomocí pětilístku. V hodinách mají žáci mnoho prostoru vyjadřovat své názory, sdílet zkušenosti, předávat si informace, hledat různá řešení a argumentovat.

Krokování je aktivita (hra), při které se rozvíjí nejen schopnost počítání, neboť toto prostředí je založeno na rytmu. Dále se zde dítě učí sčítat, odčítat, dále rovnice a absolutní hodnotu. Otevírá se zde svět záporných čísel.

Video nám ukáže jak také může vypadat hodina Českého jazyka v první třídě, kde jsou zastoupeny děti různých čtenářských úrovní.

Na mezinárodním česko-polském semináři představila odbornice na formativní hodnocení Danuta Sterna vymezení konceptu formativního hodnocení i praktické zkušenosti z jeho zavádění na vybraných školách v Polsku.