Jochová Bohuslava

Vyučování nemá být divadlo jednoho herce

Jochová Bohuslava

I v předmětech, jako je chemie a biologie, mohou žáci hodně číst, psát a pracovat s texty. „Na první pohled mi vůbec nebylo jasné, jak se to dělá. Ale jde to,“ říká zkušená učitelka a pedagogická konzultantka Bohuslava Jochová z Českého Krumlova.

Sice tou dobou už nějaký ten pátek učila, ale najednou chtěla všechno začít dělat jinak. „Podvědomě mi nevyhovovalo to učitelské divadlo jednoho herce, kdy odříkáte učivo, na tabuli zapíšete zápis, který si žáci opíší a naučí se ho, příště je zkoušíte, a to celé zase dokola,“ vzpomíná Bohuslava Jochová na svůj první seminář o kritickém myšlení, který jí před 25 lety otevřel oči. Líbilo se jí, že by si děti na věci měly přicházet samy, měly by zkoumat, učit se diskutovat o svých zjištěních, a to vše pomocí textů.

Nejde vůbec o to, že bychom nějak měli ustupovat v náročnosti, ale měli bychom vnímat, jak se mění společnost a její potřeby. Nemáme říkat žádná moudra, máme pomoci dětem jít vlastní cestou a pomáhat jim reflektovat vlastní práci.
pedagogická konzultantka Český Krumlov

Bohuslava Jochová

pedagogická konzultantka lokality Český Krumlov

„Pak jsem potkala kolegu dějepisáře a posteskla jsem si mu – vy to máte s texty v dějepise jednoduché, ale co my chemikáři …,“ vzpomíná učitelka biologie a chemie. Dnes je v projektu Pomáháme školám k úspěchu členkou pracovní skupiny pro oborové čtenářství a říká, že vhodné texty pro výuku jsou v podstatě všude. „Četli jsme s žáky texty populární i naučné, stačí se dívat kolem sebe. Na každém textu se dá něco naučit – třeba rozlišovat fakta a názory,“ říká Bohuslava Jochová a dává příklad knihy Strážkyně pramene, ve které autor popisuje, jak by to na světě vypadalo, kdyby nebyl dostatek vody. „Třeba tento příběh dívky Noriy může k odbornému tématu přitáhnout více než čistá fakta.“

Úkolem pedagoga totiž není servírovat seznam faktů, ale naopak děti k důležitým tématům v oboru přitáhnout. „Nemusím pracovat se všemi informacemi, ale stačí zasít semínko,“ shrnuje Bohuslava Jochová. Naráží tím na základní spor, zda ve škole předávat co nejvíc informací, či jít s méně fakty do hloubky a učit žáky čtenářským dovednostem pouze na některých ze stěžejních témat.

 „Líbí se mi slova jednoho učitele, který má představu, že na základní škole mají děti ochutnat z nabídnutého tácu různých možností, čemu se mohou ve svém životě věnovat,“ svěřuje se učitelka. Když se dívá na celou svou učitelskou dráhu, tak by dnes vyškrtala z učebnic biologie a chemie řadu témat a nechala pro celou základní školu pouze útlou brožurku. K tomu by využívala texty z knih a aktuální články. „Nejde vůbec o to, že bychom nějak měli ustupovat v náročnosti, ale měli bychom vnímat, jak se mění společnost a její potřeby. Nemáme říkat žádná moudra, máme pomoci dětem jít vlastní cestou a pomáhat jim reflektovat vlastní práci,“ shrnuje Bohuslava Jochová a doplňuje, že pedagog by měl věci ukazovat a nechat vše děti vyzkoušet, aniž by říkal, že něco „dělají blbě“. Shrnuto a podtrženo, by podle ní učitelé měli intenzivně přemýšlet o tom, jak témata propojit s životy dětí, aby jim to dávalo smysl. Základem podle ní je, aby si učitel před každou hodinou položil otázku: O čem chceš, aby žáci po hodině přemýšleli?

 

Ptala jsem se třeba na to, jak žákům pomáhalo, že seděli v lavicích a co by se třeba změnilo, kdyby si četli jinde. Jaké knihy si děti vybírají, jak jim s výběrem pomoci? Co můžeme udělat proto, aby děti v kroužku víc naslouchaly ostatním? Co může být příčinou toho, že děti neudržely pozornost? Prostě jen popisuji, co jsem v hodině viděla, a kladu otázky.

pedagogická konzultantka Český Krumlov

Bohuslava Jochová

pedagogická konzultantka lokality Český Krumlov

Společně hledáme cestu, jak děti co nejlépe připravit na život

Bohuslava Jochová pracovala jako učitelka, výchovná poradkyně i jako zástupkyně ředitelky základní školy a dnes působí jako pedagogická konzultantka pro kolegy v jižních Čechách. Způsob spolupráce je přitom různý – někdy ji školy pozvou ke spolupráci s pedagogickým sborem, jindy jako mentorka vede nováčky, nebo chodí do výuky a dává kolegům zpětnou vazbu. Přitom je nutné zdůraznit, že nejde jen o pedagogy stejných předmětů – naopak pohled někoho z jiného oboru může být přínosnější. „Neříkám, že něco je dobře nebo špatně. Zeptám se, proč učitelka připravila hodinu takto, proč nastavila toto takto a proč je to důležité pro učení žáků. Kolegové pak začnou nad mými otázkami automaticky přemýšlet,“ popisuje Bohuslava Jochová.

Dokonce i v první třídě, kdy děti první písmenka teprve poznávají, mohou probíhat hodiny, které dávají základ pro pisatelství a čtenářství. Nejde totiž jen o množství popsaného papíru či přečtených stránek. Bohuslava Jochová nedávno spolupracovala s učitelkou právě v první třídě a pomáhala jí se zaváděním dílny čtení. „Jen jsem mlčky seděla v hodinách a pak jsem s učitelkou vedla rozhovor. Ptala jsem se třeba na to, jak žákům pomáhalo, že seděli v lavicích a co by se třeba změnilo, kdyby si četli jinde. Jaké knihy si děti vybírají, jak jim s výběrem pomoci? Co můžeme udělat proto, aby děti v kroužku víc naslouchaly ostatním? Co může být příčinou toho, že děti neudržely pozornost? Prostě jen popisuji, co jsem v hodině viděla, a kladu otázky,“ shrnuje Bohuslava Jochová.

 A dále přidává příklad, kdy základní škola ve Frymburku potřebovala pomoci nastavit systém sebehodnocení žáků. „Během jednoho roku jsme připravili systém jak vést schůzky s žáky a rodiči, co dělat, aby byly schůzky efektivní, jak naučit děti vlastnímu sebehodnocení, jak komunikovat s rodiči,“ popisuje konzultantka fakt, že její aktivita v projektu Pomáháme školám k úspěchu se zdaleka netýká jen čtenářství a pisatelství. „Důležité je, že lidé chtějí hledat cestu jak dobře připravit své žáky do života a že nad tím přemýšlejí.“

Všechny aktuality

Všechny aktuality