Radek Špíšek

Expert: Dostat do Česka špičkového vědce? Jako lákat lidi z NHL do extraligy

Radek Špíšek

Hledání vědeckých špiček do onkologického centra v Motole je podobné jako přesun hokejisty z NHL do české extraligy. Pro úspěch centra budou tito experti ale klíčoví.

Nadace rodiny Kellnerových v dubnu loňského roku oznámila dosud největší soukromý dar, který byl v České republice darován – půl miliardy korun na vybudování onkologického centra v Motole.

Tři sta milionů půjde na samotnou výstavbu, zbytek na podporu vědecké činnosti centra. Právě výzkum bude hrát podle Terezy Bůžkové, ředitelky Nadace The Kellner Family Foundation, a Radka Špíška, člena správní rady nadace, zásadní roli pro dlouhodobý úspěch onkologického centra.

„Část z našeho daru (200 milionů korun, pozn. red.) má zajistit fungování čtyř výzkumných skupin. Tyto finance jdou na podporu vědecké činnosti, tedy na personální náklady,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys Radek Špíšek.

Cílem přitom bude získat ty nejlepší z oboru, a to jak zahraniční, tak i české experty pracující v zahraničí.

Snažíme se oslovovat i nadějné české vědce, kteří uspěli v zahraničí a kteří by mohli přemýšlet o tom, že by se za vhodných podmínek do České republiky vrátili. Náš velký sen je, aby se nám dařilo vracet českou vědeckou excelenci ze světa zpátky do Česka.

Radek Špíšek

Radek Špíšek

člen správní rady

„Snažíme se oslovovat i nadějné české vědce, kteří uspěli v zahraničí a kteří by mohli přemýšlet o tom, že by se za vhodných podmínek do České republiky vrátili. Náš velký sen je, aby se nám dařilo vracet českou vědeckou excelenci ze světa zpátky do Česka," říká Radek Špíšek pro SZ Byznys.

Praxe bude, jak sám přiznává, náročná. V Česku je totiž ve srovnání s vědeckými parametry západní Evropy nebo Spojených států ještě „obrovský prostor ke zlepšení“.

„Přemluvit špičkového vědce, který pracuje například na Harvardu, aby se přestěhoval do Prahy a začal svůj výzkum zde, bude stejně obtížné jako přemluvit hokejistu v NHL, aby začal hrát extraligu ledního hokeje v Česku,“ přidává v rozhovoru metaforu Radek Špíšek.

Tereza Bůžková

V dubnu jste podpořili realizaci onkologického centra částkou 500 milionů korun, což čtenáři Seznam Zpráv ocenili jako nejzajímavější charitativní projekt firem v žebříčku Česká elita. Co tím nadace rodiny Kellnerových sleduje?

Tereza Bůžková: Dlouhodobě podporujeme vzdělávání ve všech formách a dá se říct, že i výzkum je jedna z nejvyšších forem vzdělávání. Dar určený na vybudování a provoz diagnostického a výzkumného onkologického centra v Motole je do značné míry srdeční záležitost paní Kellnerové. Jde o největší dar soukromého subjektu ve prospěch České republiky. Je to projekt, kterého si vážíme a máme radost, že na něm můžeme spolupracovat.

V rámci budování onkologického centra, kterého bude nadace součástí i v příštích letech, byl z pohledu finanční podpory dar pouze začátek, nebo si na další takovou částku bude třeba počkat?

Tereza Bůžková: V tuto chvíli další finanční podporu v takovém objemu neplánujeme. Jde o jednorázový dar s tím, že 300 milionů korun bude směřovat do samotné výstavby a následně 200 milionů korun do vědecké činnosti.

Jde o největší dar soukromého subjektu ve prospěch České republiky. Je to projekt, kterého si vážíme a máme radost, že na něm můžeme spolupracovat.
Tereza Bůžková

Tereza Bůžková

výkonná ředitelka

Zmiňujete vědeckou činnost. Očekáváte, že v rámci onkologického centra v Motole by výzkum mohl nabrat určitý směr, například specializaci na určitý typ onkologického onemocnění?

Radek Špíšek: Rozhodně neplánujeme nijak určovat nebo omezovat obor, kterým by se měl výzkum centra ubírat. Máme ale zájem na tom, aby centrum provádělo skutečně ten nejlepší výzkum. Z něj pak budou mít prospěch i onkologičtí pacienti, kteří jsou v nemocnici léčeni. K tomu je i specificky určen náš dar, kterým chceme financovat výzkumné skupiny a odborníky, kteří sami výzkum přirozeně nasměrují. Obecně lze říct, že půjde o výzkum nádorů u dospělých pacientů.

Už komunikujete s některými z výzkumných skupin nebo odborníků, kteří by se na výzkumu rakoviny v Česku mohli podílet?

Radek Špíšek: Rozhodování o tom, které výzkumné skupiny se v Motole objeví, bude samozřejmě ve velké míře na vedení onkologického centra. V této otázce má nadace pouze poradní hlas. Jednoznačně bychom se ale chtěli pokusit do Česka dostat něco, čemu se říká vědecká excelence. Jde nám o špičkové vědce v oblasti onkologického výzkumu v České republice, kteří by chtěli zkusit angažmá v nové instituci. Snažíme se oslovovat i nadějné české vědce, kteří uspěli v zahraničí a kteří by mohli přemýšlet o tom, že by se za vhodných podmínek do České republiky vrátili. Náš velký sen je, aby se nám dařilo vracet českou vědeckou excelenci ze světa zpátky do Česka. A samozřejmě v tom spektru oslovených budou také zahraniční vědci, kteří by eventuálně přemýšleli o přemístění svého výzkumu do Česka.

Kdy by mohli začít pro Česko tedy pracovat?

Radek Špíšek: Proces výběru založený na jasných kritériích, jako je publikační činnost, citovanost nebo mezinárodní renomé, pomalu začíná v podstatě už nyní, jasnější povědomí ale budeme mít, až bude dokončena stavba.

Jak velká skupina expertů by v onkologickém centru v Motole nakonec mohla být?

Radek Špíšek: Část z našeho daru (200 milionů) má zajistit fungování čtyř výzkumných skupin. Tyto finance jdou na podporu vědecké činnosti, tedy na personální náklady. Společně s vedením Motola pak chceme monitorovat kvalitu a vědecké výsledky práce. To by se mělo dít zhruba ve tříletých intervalech. Budeme se dívat na to, zda je produktivita taková, jaká by měla být, a zda je vědecká skupina mezinárodně konkurenceschopná. V případě, že se vše bude vyvíjet směrem, který si představujeme, může nadace zvážit, zda ve finanční podpoře dále pokračovat.

Myslím si, že v České republice existuje mnoho institucí, spousta vědců, spousta výzkumných skupin, kteří odvádějí velmi dobrou práci a jsou kompetitivní na evropské úrovni.
Radek Špíšek

Radek Špíšek

člen správní rady

Část financí by ale měli přinášet i samotní výzkumníci. Je to tak?

Radek Špíšek: Ano, počítáme také s tím, že tyto špičky v oboru do vědecké části samy přinesou peníze, například z evropských a dalších mezinárodních grantů. Když pracoviště získá prestiž, věříme, že budou chtít přicházet i další odborníci. Nelze počítat s tím, že by práci vědeckých skupin v onkologickém centru financovala pouze nadace.

Lákají podmínky onkologické léčby a výzkumu v Česku lékaře a vědce k tomu, aby do Čech chtěli přicházet pracovat, popřípadě se sem i ze zahraničí vracet, jak jste zmiňoval?

Radek Špíšek: Myslím si, že v České republice existuje mnoho institucí, spousta vědců, spousta výzkumných skupin, kteří odvádějí velmi dobrou práci a jsou kompetitivní na evropské úrovni. Máme i některé skupiny, které jsou konkurenceschopné na světové úrovni, ale ve srovnání s vědeckými parametry západní Evropy nebo Spojených států je samozřejmě ještě obrovský prostor ke zlepšení.

Takže o tom, jestli výzkum onkologického centra v Motole opravdu uspěje, a to i v mezinárodním kontextu, rozhoduje, zda se podaří přivést ty správné lidi?

Radek Špíšek: Je to naprosto klíčové a už nyní víme, že to bude zároveň i největší výzvou. Přemluvit špičkového vědce, který pracuje například na Harvardu, aby se přestěhoval do Prahy a začal svůj výzkum zde, bude stejně obtížné jako přemluvit hokejistu v NHL, aby začal hrát extraligu ledního hokeje v Česku. Rozhodující bude tyto špičky v oboru dostat do Česka už od samého začátku, aby byly současně i motivací pro příchod dalších vědeckých expertů.

Nadace The Kellner Family Foundation

Manželé Renáta a Petr Kellnerovi založili nadaci v roce 2009. Filantropii se však věnovali už dříve. Od roku 2002 darovali prostřednictvím nadací The Kellner Family Foundation a Educa celkem 1,85 miliardy korun. Peníze šly především na podporu vzdělávání.

Aktuálně nadace podporuje 257 českých studentů na zahraničních a českých univerzitách.

Nadace pokračuje v podpoře vzdělávání

Nadace se dosud v největší míře věnovala vzdělávání. Nabízíte možnost českým studentům financovat studium na zahraničních univerzitách. Kam nejčastěji míří?

Tereza Bůžková: Rodinná nadace Kellnerových podporuje studenty například na Oxfordu, na Cambridge, švýcarské ETH (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), ale stejně tak máme studenty třeba na mnichovské technické univerzitě nebo studenty psychologie ve Vídni. Momentálně podporujeme nejvíce studentů v Irsku a také v Nizozemsku, které začíná být velmi populární jak pro technické, tak i netechnické obory. Ročně nám v průměru přichází zhruba 120 žádostí o podporu při financování bakalářského studia v zahraničí. Každý rok vybíráme 20 nových studentů, které podpoříme. Pro nadcházející školní rok máme aktuálně otevřenou grantovou výzvu. Zájemci o stipendium se mohou hlásit do 10. března.

Na čem zakládáte výběr, kdo stipendium získá?

Tereza Bůžková: Vybíráme zejména podle toho, jak už zájemci prokázali zájem o obor, na který se hlásí, a co už udělali pro to, aby se na jimi vybranou školu dostali. Díváme se například na to, zda se účastnili oborových olympiád nebo se zapojili do soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Součástí žádosti jsou i doporučující dopisy pedagogů nebo škol.

Ročně nám v průměru přichází zhruba 120 žádostí o podporu při financování bakalářského studia v zahraničí. Každý rok vybíráme 20 nových studentů, které podpoříme. Pro nadcházející školní rok máme aktuálně otevřenou grantovou výzvu.
Tereza Bůžková

Tereza Bůžková

výkonná ředitelka

Jak se za poslední roky vyvíjí zájem studentů studovat v zahraničí?

Tereza Bůžková: Zájem vidíme konstantně dost velký. Mění se spíše geograficky. Historicky jsme měli nejvíce studentů ve Velké Británii, ale poté, co v důsledku brexitu skokově vzrostly náklady na studium pro studenty z kontinentální Evropy, zájem o tuto lokalitu značně ochladl.

Nejsou to ale pouze stipendia na zahraničních univerzitách. Co v letošním roce v nadaci v rámci podpory vzdělávání chystáte?

Tereza Bůžková: V hlavní roli v letošním roce budou programy, které už fungují. Zejména se chceme zaměřit na projekt Pomáháme školám k úspěchu, který cílí na veřejné základní školy a pomáhá jim se zlepšováním kritické čtenářské a pisatelské gramotnosti žáků. Nyní je do něj zapojeno přes sto škol v Česku. Registrujeme ale dalších téměř 80 škol, které by do programu rády vstoupily.