Miloš Šlapal, člen odborného vedení

Kdo více čte, lépe se učí i chová, říká učitel. Jak přitáhnout děti ke knihám?

Miloš Šlapal, člen odborného vedení

Přimět dítě k tomu, aby si s radostí pravidelně četlo, je dnes stále těžší. Přesto existují vyzkoušené rady, jak dostat ke knížkám i úplné nečtenáře. „Potřebují dostatek dobrých knih, klid na čtení a také vysvětlení, proč je dobré si číst. Třeba to, že větší čtenáři mají i lepší známky,“ říká v rozhovoru učitel češtiny Miloš Šlapal, který se zabývá školními dílnami čtení a psaní.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Co je klíčové pro to, aby dítě začalo pravidelně číst?

  • Jak vypadají ve školách dílny čtení?

  • V jakém věku děti často opouštějí knihy?

  • Jaké konkrétní knihy mohou děti nadchnout?

  • Jak jsou na tom dnes děti s čtenářskou gramotností? Jak moc jsou zvyklé samy ve volném čase číst?

Poslední zpracované výsledky průzkumu PISA z roku 2018 vykazují mírné zlepšení českých žáků, ale jak se tento ukazatel vyvíjí, uvidíme až při letošním publikování výsledků za rok 2022.

Čtení je hodně spojeno se schopností se soustředit. Děti ale tráví čím dál více času ve světě, který je založený na klipovém obsahu, jenž nabízejí mobilní telefony a počítače. Takový obsah soustředěnost dětí snižuje. A nejen u dětí. Klesá i soustředěnost dospělých, a to včetně té běžné provozní koncentrace, nejen té na čtení.

My se snažíme v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu prosazovat dílny čtení systematicky. Je lepší, pokud má učitel možnost na projektu spolupracovat i s dalšími učiteli a nezavádět tento formát osamoceně, což pro něj může být hodně těžké. Je ale pravda, že se stále řada škol a učitelů s žádným podobným projektem nesetkala.
Miloš Šlapal, člen odborného vedení

Miloš Šlapal

člen odborného vedení projektu Pomáháme školám k úspěchu

Vy tedy vidíte v praxi, že děti, které víc čtou, se i lépe soustředí?

Ano. Na čtení knihy se člověk musí po delší dobu soustředit. Kniha není video na pár sekund nebo kusý text z internetu. Pokud dítě čte knihu s příběhem, zaměřuje svoji pozornost na děj a na postavy.

Schopnost soustředěného čtení přitom nepřijde hned. My vidíme, jak je to pro mnohé z nich těžké. Protože nejsou na čtení zvyklé, je na nich znát motorický neklid. Otáčejí se, vrtí, potřebují se pro něco zvednout nebo jít na záchod. Pro organismus je něco nového, že má u knihy udržet pozornost.

Miloš Šlapal

  • Vystudoval učitelství českého jazyka a literatury a dějepisu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracuje jako učitel dějepisu, českého jazyka a literatury na Základní škole Emila Zátopka v Kopřivnici.

  • V oblasti dalšího vzdělávání pedagogů se specializuje na dílny čtení a psaní. Průběžně se zapojuje do činnosti čtenářských panelů zřizovaných organizacemi ministerstva školství pro potřeby rozvoje čtenářské gramotnosti.

  • V projektu Pomáháme školám k úspěchu pracuje v týmu čtenářství. Organizuje setkání učitelů prožitkového čtenářství, čtení v oborech a pisatelství.

  • Je spoluautorem publikací o čtenářské gramotnosti a metodách jejího rozvoje (Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka, Čtenářská gramotnost ve výuce a Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti).

Celý článek je k dispozici na webu Deník N.

Další články z médií

Všechny články