Volitelné předměty

Ve 3. ročníku již na oboru Engineering nejsou předměty (moduly) společné, studenti si je vybírají podle určitých kritérií, o čemž jsem psal už v příspěvku z června 2018. V podzimním trimestru jsem si vybral všechny 3 nabízené předměty pod hlavičkou Aerospace Engineering, dále jeden předmět ze sekce Mechanical Engineering a jeden předmět ze sekce Economics&Business. Poslední jmenovaný jsem si vybral spíše z donucení, jelikož pro kvalifikaci na titul MEng je vyžadováno během 3. a 4. ročníku absolvovat alespoň 2 předměty právě z odvětví Economics&Business. V tomto článku bych rád přiblížil, co mnou vybrané moduly zahrnují.

Fluid mechanics 1 (Aerospace Engineering) – Tento předmět se zabývá mechanikou tekutin, jež modelujeme jako nestlačitelné (vzduch při nízkých rychlostech, kapaliny…). Jedná se o dvojitý modul, takže pokračuje i v zimním trimestru. V tom podzimním se především zaměřuje na analýzu proudění těchto nestlačitelných tekutin v různých situacích (pomocí komplexních potenciálů, vektorové analýzy a dalších matematických nástrojů). Dále se věnuje zkoumání proudění v mezních vrstvách (při povrchu pevného objektu jenž je obstrukcí pro proudění tekutiny). V zimním trimestru se poté více klade důraz na praktické aplikace (design křídel letadel, aerodynamika pozemních vozidel atd.). Laboratorní experimenty spojené s tímto modulem zkoumají proudění okolo pevných objektů ve větrném tunelu.
Tento předmět je především náročný matematicky, z fyzikálního hlediska jsou probírané jevy celkem intuitivní. Těším se na příští trimestr a probírání praktických aplikací.

Fluid mechanics 2 (Aerospace Engineering) – Zatímco předchozí modul se zabývá nestlačitelnými tekutinami, tento se zabývá tekutinami stlačitelnými. Především se pak jedná o proudění vzduchu při rychlostech srovnatelných s rychlostí zvuku či rychlostech nadzvukových. Probírané jevy jsou o dost překvapivější (méně intuitivní), avšak matematika s nimi spojená je v tomto předmětu o dost jednodušší než ve Fluid Mechanics 1 (k většině příkladů se také používají tabulky hodnot). Jedná se rovněž o dvojitý modul. Teorie a praktické využití jsou zde o něco lépe namixovány.

Thermodynamics and power generation (Aerospace Engineering) – Tento modul probíhá pouze v podzimním trimestru a jak již název napovídá, je rozdělen na dvě poloviny. První část zahrnuje termodynamiku z výhradně teoreticky fyzikálního pohledu. Jedná se o poměrně hluboký základ do předmětů ve 4. ročníku. Druhá část je pro mne i pro většinu ostatních studentů o něco atraktivnější, jelikož se zabývá konstrukcí a výpočty vylepšených cyklů takzvaných plynových turbín. Jedná se o podobný typ motoru, jenž známe v mírné úpravě (spalující letecký petrolej namísto zemního plynu) z proudových letadel. Jelikož Velká Británie má velké zásoby zemního plynu, používá tyto motory ke generaci elektřiny v rámci tzv. paroplynových elektráren, takže tento předmět se hodně zabývá i praktickým využitím.

Dynamics (Mechanical Engineering) – V předmětu dynamics se probírá pokročilejší mechanika ve 3D, se speciálním důrazem na gyroskopy a jejich využití. Dále je zde probírána aplikace Lagrangeových rovnic na vibrující mechanické systémy. Jedná se o předmět zajímavý a dostupný i pro někoho, kdo se jinak v Mechanical odvětví nespecializuje. Laboratorní práce je zaměřena na gyroskopické jevy, které mohou být pro laika velice překvapivé.

Modelling risk (Business&Economics) – Jak jsem již zmínil výše, musel jsem si vybrat i nějaký předmět z ekonomické sekce, a „modelling risk“ je z nabídky určitě nejmatematičtější možnost. Tento předmět je zaměřen na optimalizaci produkce a pohybu komodit pomocí statistických metod. Například práce s některými statistickými add-iny v Excelu je však určitě přenesitelnou zkušeností i do jiných odvětví.

V příštím trimestru mi budou dvojité moduly pokračovat, ostatní budu mít nové. Velice se těším například na předmět o jaderné energetice (spojený se 4. ročníky), která sice úplně nesouvisí s mou leteckou specializací, ale rozhodně mne velmi zajímá!