První semestr na University of Glasgow

První semestr skončil před měsícem a už jen za tři měsíce pro mě skončí i první ročník na univerzitě ve Skotsku. Pokusím se zde popsat, co jsem zatím prožil, a tím snad i trochu ujasnit budoucím uchazečům o studium, co vlastně znamená studovat přírodní vědy na University of Glasgow (neboli UofG) a trávit většinu roku daleko od domova.

Struktura předmětů
Už jen na první pohled je univerzita jiná, než například nějaká s podobným zaměřením v Brně. Klade se tu velký důraz na práva studentů se rozhodnout, jaký předmět půjdou studovat. V prvním ročníku se sice navolí jádrové a okrajové předměty tak, aby se vešly na rozvrh a pokrývaly alespoň 120 kreditů ročně (ekvivalent 1200 hodin odvedeného učení), studenti si však můžou předměty změnit do prvních dvou týdnů. Proto zde nakonec zhruba desetina studentů vystuduje jiný předmět, než na který se původně hlásili, a to v některých případech i takový, který s původním zaměřením neměl nic společného, i když se musí v těchto případech o změnu požádat přímo u vedení (např. v druhém pololetí změnila spolužačka zaměření ze zoologie na anglickou literaturu). Struktura jednotlivých ročníků je taková, že v prvním ročníku téměř všichni studenti přírodních věd chodí na stejné přednášky (např. v Biologii 1 je nás 731) a až volbou předmětů v druhém a třetím ročníku se napevno zvolí konečné zaměření na BSc. či MSc.. Toto znamená, že v druhém ročníku si může žák, který původně měl studovat např. molekulární biologii, změnit zaměření na chemii. V třetím ročníku si žák s původním zaměřením molekulární biologie může dát na biochemii či imunologii.

Demokracii třídy napomáhají dobrovolníci, tzv. třídní reprezentanti. Je jich v prvním ročníku hned několik na každý předmět a mají za úkol dávat za celou třídu učitelům a koordinátorům kurzu pozitivní i negativní feedback, díky kterému se mění učivo i struktura přednášek a laboratoří téměř každý rok. Každá série přednášek odpovídá látkou 3-hodinové laboratoři, kterou máme každý týden jak v chemii, tak i v biologii.

Porovnání předmětů s českým učivem
Překvapivě odpovídá úroveň učiva, alespoň ta z přednášek, úrovni učiva, které musíme ovládat na českou maturitu. Ti, kdo se poctivě připravovali na maturitu, nemusí mít žádné obavy téměř až do třetího ročníku, kde se úroveň rázem změní. Obtížnost se ale zvýší, jakmile se k přednáškám přidá doporučené učivo (Campbell -Biology, Mahaffy - Chemistry) a pravidelné projekty zaměřené na spolupráci v týmu, správné psaní vědeckých článků a na samostatný výzkum (hledání informací v článcích) mimo hodiny. Učivo je v prvním ročníku jednodušší, do čtvrtého ročníku (BSc je zde čtyřletý) se však vyšplhá na úroveň učiva na české universitě.

Příležitosti
V tomto ohledu má UofG velkou výhodu nad domácími institucemi. Co se týče akademických zkušeností, student, který projevuje zájem o vedení samostatného projektu či výzkumu, může relativně jednoduše sehnat podporu učitele, který jim i může pomoc sehnat laboratoř, musí však projekt mít předem navrhnutý. Akademická podpora je tu dobře přístupná, jak ve formě různých studentských klubů a společností tak ve formě dvanáctipatrové knihovny, která má dostatek počítačů a studijních míst pro velkou část studentů. Knihovna má i kavárny, pitnou vodu a je otevřena téměř 20 hodin denně. Je zde i velká nabídka letních stáží, stipendií a projektů, a to jak zde, tak i na spolupracujících univerzitách po celém světě.

Studentských klubů a společností je tu přes 200. Je tu velká sportovní budova s kluby zahrnujícími disciplíny od jógy přes horolezení a veslování po Shorinji Kempo. Jsou tu i volnočasové a akademické kluby, které sdružují studenty se stejnými zájmy. Například klub G-gnomes sdružuje studenty od prvních ročníků až po studenty konečného ročníku doktorského studia; společně organizují společenské akce, doučování a přednášky specialistů na biomolekulární vědy i z jiných univerzit. Volnočasové kluby zahrnují orchestry a kapely, ale i milovníky piva, whisky a sýrů; najde se tu i velké množství dobrovolnických klubů. Zkrátka je tu klub nebo společnost na všechno, a pokud není, můžete si ho založit. Peníze se mohou získat na fundraisingových koncertech, večírcích, nebo na jiných akcích, které si organizují studenti sami.

Můj život na univerzitě
Jako původní zaměření jsem si vybral biochemii a s největší pravděpodobností u ní zůstanu. S dnešními pokroky mají biochemie, biotechnologie a vůbec většina biomolekulárních věd velký potenciál, a to téměř ve všem, i když bych se já nejraději soustředil na výzkum týkající se současných problémů (např. choroby podmíněné stářím). Jako jádrové předměty jsem si zvolil biologii a chemii, navíc jsem si přidal francouzštinu a minulý semestr jsem absolvoval online kurz zabývající se současnými pokroky a problémy v oblasti přírodních věd – Current Directions in Life Sciences.

Jsem členem hned několika klubů: Kelvin Ensemble, GU Karate Club, G-gnomes, a GUU Malt Whisky Society. Kelvin Ensemble je studentský symfonický orchestr vedený profesionálním dirigentem, ve kterém současně zastávám funkci pikolisty a flétnisty. Všechny sportovní kluby se účastní skotských univerzitních mistrovství a GU Karate Club není žádná výjimka. Už za dva měsíce se zúčastním své první soutěže.

Shrnutí
Většinu školního roku mám za sebou a jsem opravdu rád, že zde mohu studovat. Relativně volný rozvrh prvního ročníku mi dává možnost chodit na brigády a věnovat se zájmům i mimo studium. V příštích měsících se budu soustředit především na shánění stáže či laboratorního projektu na dlouhé letní prázdniny a poté na přípravu na dubnové/květnové zkoušky.