Poslední podzim

Nový školní rok jsem zahájila netradičně již před oficiálním začátkem, přípravou na tzv. Activities‘ Fair, což je akce, na které se především noví studenti seznamují se spolky a sportovními kluby. Spolu s lidmi z naší Programming Society jsem se tak ocitla v areálu s dalšími asi 350 spolky a „usilovala“ tak o přízeň potenciálních členů. I když jsme při pohledu na náš skromný plakát a holý stůl v porovnání s profesionálními bannery, jídlem a reklamními fidget-spinnery jiných spolků silně pochybovali o tom, zda se k nám vůbec někdo přijde podívat, byli jsme mile překvapeni. Při naší premiéře jsme oslovili přes 300 studentů. Podařilo se nám tak dát dohromady i třídu začátečníků, se kterou se scházíme každý čtvrtek a učíme se programovat.

Hlavní změnou z minulého roku je rozhodně dizertační práce, na které pracuji s profesorem, který má naštěstí pochopení pro mé neortodoxní nápady a intelektuálně mne stimuluje se posouvat dále, přes hranice konvenční ekonomie. Tento přístup mi absolutně vyhovuje, jelikož mne nabádá k rozlišným přístupům k řešení mé otázky generativních kontradiktorních sítí. Co se předmětů týče, jsem velmi vděčná za rozmanitost předmětů, které si tento rok můžeme vybrat. Od ekonomie žen až po topologii, na kterou nedám dopustit, si člověk dokáže vybrat témata, která ho skutečně zajímají.

V říjnu se mi naskytla příležitost podívat se na Oxfordskou univerzitu v rámci krátké stáže v Ludwigově Institutu, kde jsem se podílela na bioinformatickém projektu mapujícím pozice CPD lézí vytvořených UV-zářením v DNA. Dostalo se mi tak možnosti vyzkoušet si, jaké to asi je být na Oxfordu doktorandským studentem. Můj pobyt byl krátký, ale zato intenzivní. V první řadě jsem se musela seznámit s odbornou literaturou vztahující se k dané problematice. Toť byl přes všechnu bioinformatickou terminologii oříšek sám o sobě. V druhé řadě jsem se snažila poznatky o metodách aplikovat. Měla jsem ale obrovské štěstí na kolektiv lidí, který na mne působil více jako parta vysoce inteligentních a výkonných přátel, kteří sdílejí zálibu v poznávání lidské fyziologie. Bylo úžasné vidět zápal, jaký pro dané otázky vědci z Institutu mají a s jakou zálibou se o ně dělí s nezasvěcenci, jako jsem já. Popravdě mi stáž dala spoustu nových poznatků jak z biologie, tak informatiky. Její kulminací byla prezentace mého projektu před obecenstvem vědců. Ti pochopitelně tématu mé práce rozuměli daleko lépe než já, a tak asi není složité si domyslet, jak se taková studentka ekonomie cítí před skupinou oxfordských akademiků, kteří se rádi táží na všelijaké zapeklité údaje a souvislosti. Naštěstí jsem ale pod palbou všetečných dotazů nejspíše obstála a k mému překvapení sklidila uznání dokonce od hlavních výzkumníků.

První semestr zatím ubíhá jako voda a člověk se jen nestačí divit, že je v posledním ročníku.

Podzim v Edinburghu

První hodina Programming Society

 

 

Poslední podzim
Poslední podzim