Návrat

Hned jsem opět mohl začít hrát s kamarády, neboť škola dokázala i přes přísná opatření zachovat možnost ve škole zkoušet i pro soubory o větším počtu lidí. A nejen to, mohli jsme vystupovat i na koncertech, ač jen pro omezený počet diváků, mezi kterými mohli být jen studenti a zaměstnanci školy. I tak to bylo ale velmi osvěžující po tak dlouhé pauze.  V březnu dokonce odstartoval operní projekt, který zahrnoval dva měsíce zkoušení a šest představení na přelomu května a června.

Na konci května navštívil naši školu Arditti Quartett – světoznámý soubor, který se zaměřuje na interpretaci nové hudby. Představili se na třech koncertech přímo ve škole a zároveň měli vyhrazené dva dny pro masterclassy, kterých jsem se aktivně účastnil, a na kterých jsem měl možnost mít hodiny postupně se všemi členy souboru.

Na základě poslané nahrávky jsem byl vybrán na mezinárodní soutěž ARD. Kvůli nejistotám  ohledně pandemie se pořadatelé rozhodli, že se první kolo soutěže bude konat online, aby byl snížen počet účastníků, kteří se pak v druhém, třetím a čtvrtém kole soutěže setkají v Mnichově. Proto jsem před dvěma týdny strávil několik hodin ve studiu, nahráváním repertoáru prvního kola, snažíc se představit, že vystupuji živě před publikem, ačkoliv byla v místnosti jen moje profesorka, zvukař a klavíristka, se kterou jsem hrál. Program, který jsem natáčel sám o sobě trval jen něco přes dvacet minut, ale jelikož na nahrávkách jsou vždy slyšet i ty nejjemnější nedokonalosti, musel jsem být pečlivý.

Nyní se připravuji na zkoušky ve škole, které se všechny nahromadily do prvních dvou týdnů v červenci. Tento rok je toho, co se teoretických předmětů týče, neobvykle moc, to ale samozřejmě jen z pohledu studenta hudební školy. Od náročnosti zkouškových období na právech nebo medicíně to má daleko, na druhou stranu my musíme neustále zároveň držet v rukách své nástroje a připravovat se na nadcházející koncerty, proto je cokoliv navíc o to víc stresující.

Díky jiné poslané nahrávce (ano, v tomto období se staly nahrávky převažujícím způsobem prezentace) mi bylo uděleno stipendium v německé nadaci Villa Musica pořádající projekty komorní hudby, což znamená, že budu po dobu budoucích tří let zván na festivaly především v oblasti Porýní-Falc, kde nadace sídlí. V předchozích letech už jsem se několika projektů organizovaných Villa Musicou účastnil, v rámci spolupráce s českou Akademií komorní hudby, ve které jsem byl také stipendistou, a vždy to byl velký zážitek. I proto se na příští sezonu moc těším a jsem zvědavý, co ještě přinese.