Na cestách jako doma

Ačkoliv semestr nám začíná až v říjnu, v půlce září jsem nasednul na “studenta“ a jel jsem do Drážďan na hodinu houslí - moje profesorka začíná učit už dávno před začátkem semestru. Přidali se ke mně i moji spoluhráči z tria, se kterými jsem už před tím strávil velkou část léta - měli jsme koncerty v Luganu a na Elbě a tři týdny hudebních kurzů v Rakousku. Celá tato příprava směřovala k jednomu velkému cíli - soutěži v Trondheimu, kam jsme odlétali na konci září. Do soutěže postoupilo na základě poslaných nahrávek jen deset souborů z celého světa.

Létat s hudebními nástroji je často o něco komplikovanější než se může zdát. Každá letecká společnost má jiné přepravní podmínky, co se nástrojů týče – housle jsou někdy tolerovány jako příruční zavazadlo, někdy je vyžadován extra poplatek a občas potřebují i svou vlastní letenku. Pro cello je nutné obstarat letenku vždy (pokud ho vůbec aerolinky přepravovat povolují) a Mr. CELLO - jak je to uvedeno na letence - pak ani nemá nárok na palubní občerstvení. Abychom na letenkách ušetřili, bereme si jen jeden kufr, což vždy před jeho položením na váhu u odbavovací přepážky vyvolává napětí. Tentokrát by se ale dalo říct, že vše proběhlo hladce, pokud by tedy našemu cellistovi nezrušili let. Naštěstí to způsobilo jen drobné logistické potíže a trochu stresu navíc.

Soutěž se o své účastníky postarala originálním způsobem. Každý soubor měl po celou dobu soutěže svého „průvodce“, který pocházel z domoviny členů souboru. Seznámili jsme se tak s českou rodinkou z Brna, která v Trondheimu žije i s malými dětmi už několik let a prošli jsme s nimi některé trondheimské památky a dozvěděli jsme se, jak se muzikantům v Norsku žije. I přestože pro nás soutěž neskončila stupínky vítězů, poskytla nám cenné zkušenosti a motivaci do další práce.

Norsko nebylo jedinou výzvou začátku sezóny. Čekaly nás dvě cesty do Itálie - opět na soutěž, kde jsme byli tentokrát oceněni prvním místem, a několik koncertů plynoucích z našich předešlých soutěžních úspěchů. V Itálii jsme hráli už několikrát a dvanáctihodinová cesta autem mě (jako donedávna jediného řidiče tria) už nijak nevyděsí. Díky těmto cestám vám i můžu doporučit spoustu výborných audioknih, které mi po cestě vždy zaručí že udržím pozornost. Jelikož jsme se nedávno stali členy italského projektu Le Dimore del Quartetto, mohli jsme během našeho malého turné bydlet v krásné vile Le Pozzarelle, jejíž majitelé u sebe ubytovávají hudebníky za to, že jim pak u nich zahrají jeden domácí koncert. Projekt propojuje celou síť hudebních nadšenců po celé Evropě, kteří tímto způsobem pořádají koncerty a zároveň pomáhají muzikantům snížit náklady na bydlení. 

Po náročném rozjezdu, se vše uchýlilo do klidnějšího rytmu a já se teď už v ze svého „végéčka“ v Drážďanech těším na další pestré zážitky, kterým se jako hudebník zkrátka nemohu vyhnout a o kterých Vám budu moci opět napsat.

Elba

Florencie

Trondheim1

Trondheim 2

Trondheim 3

 

 

Na cestách jako doma
Na cestách jako doma
Na cestách jako doma
Na cestách jako doma
Na cestách jako doma