Konec roku, zkoušky, Ramadán

Konec akademického roku je tu a poslední trimestr druhého roku je oficiálně za námi. Po dokončení všech projektů z mých několika předmětů a napsání jednoho psaného testu nezbývalo než trpělivě čekat na výsledky, které by potvrdily další pokračování ve studiu. Výsledky nakonec dorazily 13. června, přinášejíc pocit zadostiučinění a vítězství. Celoroční skupinový herně developerský projekt, který jsem již zmiňoval ve svých předchozích blogových příspěvcích, jsme společně s ostatními členy týmu dotáhli do zdárného konce a ve výsledku všichni úspěšně prošli, i když jsme se všichni shodli, že tenhle projekt nebyl už od začátku perfektní a problémy, které nás provázely při vývoji, byly velmi frustrující po celou dobu. Měli jsme problémy s týmovou komunikací, s nejasnou představou o finálním produktu a ke konci s nedostatkem motivace členů týmu. Alespoň se nám ale povedlo dotáhnout projekt do konce se všemi členy týmu. V jiných skupinách, v rámci třídy, řada lidí odešla, ukončila studium, či prostě beze stopy zmizela, nechávajíc zbytky jejich týmů napospas lektorům.

Z konverzací s ostatními studenty na jiných oborech během posledního trimestru mi bylo odhaleno, že velká část z nich je poměrně nervózní z nadcházejícího zkouškového období, což je samozřejmě pochopitelné, ale kolikrát pro mne bylo zajímavé zjišťovat kolik zkoušek, testů, esejí či prací je čeká, přičemž jsem si sám uvědomoval, že mě samotného čeká jedna jediná psaná zkouška a vše ostatní jsou praktické projekty z programování. Psanou zkoušku (Operační systémy) jsme měli první týden v květnu a díky přípravě se mi poměrně bez problému podařila napsat na uspokojivý výsledek. Ostatní projekty pak zahrnovaly různé oblasti programování od vytváření 3D scény v OpenGL přes nastavování funkcí pro automat na keksíky Pop-Tarts až po software na automatizované vytváření map do Python prostředí hry Doom 3.
V květnu se taktéž konal muslimský svátek Ramadán, přičemž jedna z univerzitních institucí při té příležitosti poskytovala jídlo zdarma po západu slunce pro všechny věřící účastnící se půstu. A tak jsem opět měl příležitost nazout dobrovolnické boty a jít se účastnit dobré věci. Ramadán jsem si rozhodně velmi užil a trochu mě mrzí, že jsem neměl čas se ho účastnit víc, jelikož v té době jsem pořád ještě pracoval ve své práci na poloviční úvazek, a tak jsem spoustu večerů trávil v práci, a ne na Ramadánu.
Každopádně, letní prázdniny jsou tu, čas se vrátit do práce a začít si vydělávat na nájem a jídlo na další akademický rok, čas navštívit domov, rodinu a doktory a čas užívat si ostatních letních radovánek. A na podzim opět zpátky do školy se všemi radostmi univerzitních klubů a spolků, adaptačních kurzů a Welcome Weeků a studentského života. Jen tentokrát ve třetím ročníku.