Konec mého prvního roku v Glasgow

S koncem prvního roku na University of Glasgow přichází čas, abych shrnul události, úspěchy, i neúspěchy obou dvou uplynulých semestrů.

Na život vysokoškoláka v zahraničí jsem si zvykl poměrně rychle, ale díky svému rozhodnutí vzít si předměty za 120 kreditů místo 140 jsem si docela zavařil, díky relativnímu klidu prvního ročníku v Glasgow jsem to ale zvládl. Rozvrh seminářů přes první rok se sestavoval s 4-5 hodin biologie i chemie týdně s relativně zajímavou každotýdenní tříhodinovou laboratoří pro oba předměty. Navolil jsem si i jedno-semestrový onlineový seminář přírodních věd a celoroční kurz francouzštiny, na který jsem chodil 3- 4krát týdně. I přes to, že jsme měli časté domácí eseje a větší skupinové projekty pod biologií, onlineový kurz, a dokonce ještě více francouzština, mně přišli mnohem obtížnější. Rozhodně nejsem pyšný na svou známku z francouzštiny, ale kurz mě namotivoval a dodal dostatečně materiálů na to, abych se příští rok učil francouzsky sám doma. Ostatní kurzy šly relativně hladce, a dokonce jsem ve všech pomáhal jako jeden z řady třídních reprezentantů, pomáhajíc s úpravami struktur kurzů a sbírajíc feedback od ostatních spolužáků pro profesory.

Mimo učení mně zbyl čas věnovat se mým koníčkům. Zvládl jsem udělat konkurz na první flétnu a pikolistu do Kelvin Ensemble, symfonického orchestru vedeného samotnými studenty naší univerzity. Začal jsem potom chodit do univerzitního šotokan karate klubu a k mému potěšení jsem zvládl získat 3. místo v sólovém kumite na 2017 SSS Karate Championship.

Ke středu 2. semestru jsem se začal hlásit na letní praxe, až pozdě jsem však zjistil, že převážná většina buď byla míněna až pro studenty od druhého ročníku, nebo že jsem propásl deadline, některé z nich byly dokonce už v říjnu. Z aplikací, které jsem podal, jsem se v žádné nedostal přes poslední výběrové kolo. Po konečných zkouškách jsem strávil velmi únavný měsíc hledáním ubytování na příští rok. Konkurence byla mnohem větší, než jsem čekal, a několikrát jsem možnost podat přihlášení o podnájem minul o několik hodin, a to i přes to, že se byt objevil na stránkách agentury pouhý den před tím. Když jsem nakonec zvládl podat přihlášku, po třech týdnech obvolávání agentury jsem zjistil, že majitel vybral někoho jiného. Pokud bych měl radit budoucím studentům v zahraničí, poradil bych začít hledat ubytování už v dubnu, měsíc rozhodně nestačí, tedy pokud sháníte byt na najmutí ve Skotsku poprvé.

V každém případě se ale těším na příští rok, kdy se konečně začnu trochu specializovat a budu mít větší možnost sehnat praxi.