Konec dvou dlouhých životních etap

Je to tady! Diplomovou práci jsem dopsala a odevzdala ještě v před-termínu. Čekají mě semestrální projekty a zkoušky, po kterých následuje státní závěrečná zkouška k získání inženýrského titulu. Poslední semestr utekl jako voda, také i díky tomu, že jsem hodně volného času trávila nad diplomovou prací a jejími finančními analýzami.

Zkouškové období už klepe na dveře a opět začíná maraton. Po zkouškách se dozvídám termín Státní zkoušky, který byl pro mě stanoven na 3. června. Jelikož jsem se celých 5 let pilně připravovala na studium a věřila jsem, že nějaké vědomosti už v té hlavě jsou, nebyla jsem až v tak velkém stresu. Rozvrhla jsem si učení rovnoměrně a venku bylo krásné počasí, díky čemuž jsem se při učení také opálila. Na 3. 6. bylo předpovězeno 28 stupňů celsia. To mi zvedlo náladu při představě, že zkoušku udělám a poté to půjdu s kamarádkami oslavit ven a na večeři na zahrádce.  Na potítko jsem šla o půl hodiny dřív, než bylo naplánováno, což bylo plus pro mne. Otázky se mi hned vybavily a byla jsem připravena. Komise byla moc milá a dokonce jsme se i zasmáli. Když viděli, že jsem se pečlivě připravila, byli spokojeni a já po oznámení výsledků 1-1-1 také.

Teď přichází nostalgie – konec studia. Nejen konec studia, ale na konci června také odchod z Dětského domova Krnsko. Co teď? Bydlení už mám zajištěné, takže jedna starost odpadá. Důležité je teď najít práci, nejlépe tu, kterou bych ráda dělala.

Nadaci The Kellner Family Foundation ode mne patří velké díky, jelikož mi usnadnila cestu k získání úplného vysokoškolského vzdělání a to mi nikdo nevezme.