Kenilworth, aneb u Shakespeara

Kvůli omezeným prostorám v kolejích na kampusu si většina studentů naší univerzity musí hledat na druhý ročník vlastní ubytování.

V našem případě padla volba na Kenilworth – malebné historické městečko s tradiční anglickou atmosférou a - jak se později ukázalo - farmářskými trhy a dokonce i hradem (vlastně ruinou hradu). I letos bylo stěhování nemalým oříškem, ale přestože mi trvalo několik dní náš nový byt uvést do chodu, jsem rád, že nakonec bydlíme v Kenilworthu, protože je tady neuvěřitelně pěkně.

Na univerzitu jezdíme autobusem, a to ne ledajakým, protože tenhle umí spolehlivě generovat náhodná čísla (stačí se podívat na čas příjezdu). Zpočátku nám to připadalo úsměvné, ale po několika hodinách strávených na zastávce během prvního týdne nás humor přešel a já se rozhodl, že bude jednodušší jezdit těch pár mil na kole.
Kolo je ve zdejším království kupodivu značně rozšířený dopravní prostředek a mnoho lidí na něm jezdí do školy či do práce (v drtivé většině případů se jedná o kola silniční, jiná snad Britové ani neuznávají). Mě by jenom zajímalo, jestli za tím stojí radost z cyklistiky anebo celková úroveň hromadné dopravy.

Oproti loňsku se mi změnila situace, protože kvůli větší vzdálenosti se nevyplatí vracet se mezi přednáškami domů. Naštěstí se ale ukázalo, že třetí patro naší fakulty je dostatečně tiché, aby tam bylo možné s vycpávkami v uších pracovat. Dále pak máme podstatně klidnější rozvrh, ovšem menší počet přednášek bohatě vynahradí nespočetné množství domácích úkolů. Třetí patro jsem si oblíbil natolik, že se tam vracím i po skončení přednášek a tak se stane, že domů se mnohdy dostanu až pozdě večer.

Po vyřešení všech matematických úloh pro daný den přicházejí na řadu hodiny gastronomie, které provádím metodou pokus-omyl. Většinou jde ale spíše o odpočinkovou činnost, protože v nejhorším případě připálím hlavní chod a k obědu budu mít druhý den sendvič (a už jsem experimentálně ověřil, že ani tato varianta není zdaleka tak hrozivá, jak by se na první pohled mohlo zdát).

S ubytováním mimo kampus se člověk rozhodně nenudí, ale ve většině případů se to dá stihnout, tak aby na konci dne zbylo osm hodin spánku a i přes všechny nesnáze jsem tady rád.
V neposlední řadě bych chtěl zmínit, že za pouhý rok mojí přítomnosti se naše univerzita vyhoupnula (řazeno podle matematiky) mezi 25 nejlepších univerzit na světě, na což jsem také patřičně hrdý. Říká se, že studium matematiky dokáže připravit člověka na cokoliv a já se domnívám, že v případě naší univerzity to platí dvojnásob.

Kenilworth, aneb u Shakespeara
Kenilworth, aneb u Shakespeara