Když jsem si myslel, že to už nemůže být horší…

Ještě nikdy jsem nebyl ve Velké Británii. A tak jsem cestu vyhlížel s očekáváním, jak to tam bude vypadat, jací tam budou lidé nebo jestli se mi tam bude líbit.

To všechno ale muselo nějakou dobu počkat, protože hned po příjezdu do Nottinghamu jsem, jako téměř každý student ze zahraničí, musel do čtrnáctidenní karantény. Ta se odehrávala v místním konferenčním centru. Bylo to náročné, ale snažil jsem se krátit si dobu voláním s rodinou a kamarády, cvičením nebo sledováním seriálů. Také jsem si zakoupil přes jiného studenta nové kolo a už jsem se těšil, jak na něm budu objevovat okolí tohoto kraje.

Brzo ráno po skončení karantény jsem s radostí vyběhl ven a začal se stěhovat na koleje, kde jsem měl strávit celý tento rok. Byl jsem tak šťastný jak nikdy, že můžu konečně vyjít ven, procházet se a dýchat čerstvý vzduch. Následující den jsem šel pro své nové kolo. Jakmile jsem ale dorazil na místo, kolo tam nebylo. Student, který tu koupi zprostředkovával tvrdil, že ještě ten den ráno tam bylo. No, nedá se nic dělat. Přestože přímo na to místo míří kamera, není pravděpodobné, že by zloděje dopadli, a tak se budu muset smířit s tím, že objevování okolí nechám na jindy.

Další den, když jsem si myslel, že to už nemůže být horší, se v mojí domácnosti (na kolejích se jako domácnost definuje několik pokojů, které spolu sdílí koupelnu) objevil nakažený koronavirem. Znamenalo to tedy, že po pouhých dvou dnech volna jsem znovu musel do dvoutýdenní karantény. A to naše domácnost nebyla zdaleka jediná. Nakažení se objevovali téměř všude a v nejhorším bodě bylo na univerzitě 1500 nakažených. Naštěstí univerzita reagovala na stížnosti na karanténní podmínky, a tak nenakažení studenti v izolaci postupně dostávali více volnosti.

Druhý den v karanténě jsem začal mít příznaky a později se potvrdilo, že jsem pozitivní. To mi ale zase tak nevadilo, protože tím se mi zkrátila doba na pokoji o pár dní (nakažení se musí izolovat pouze 10 dní). A tak poté, co jsem se uzdravil, jsem konečně mohl vyjít pod sluneční svit a užívat si znovunabyté volnosti. Od té doby už se naštěstí žádný nakažený v mojí blízkosti neobjevil, a tak nyní už jen doufám, že to tak do vánoční přestávky vydrží.