Když jedete rychle, tak zlomíte koloběžku

Jedna z nejlepších věcí na druhém trimestru je to, jak se prodlužují dny. Zatímco v prvním trimestru jsou dny kratší a kratší (a taky je stále větší zima), v tomto trimestru je to přesně naopak. A je to skvělé, protože jak jde trimestr, tak je člověk stále více a více unavený, ale počasí se zlepšuje a je více světla, takže je to tím pěkně vykompenzované.

Vždycky mi přišlo zajímavé, že přestože se dny prodlužují neustále, tak si toho člověk všimne jen jednou za čas. A to v momentě, když světlo dorazí k určitému okamžiku, kdy si člověk pamatuje, že byla tma. Poté se diví, jak hodně se den stihl prodloužit. V mém případě to bylo v 17:45, kdy chodívám pravidelně na večeři do college. V první půlce trimestru byla v této době vždy tma, zatímco teď už je světlo a v posledním týdnu trimestru bude dokonce ještě v této době Slunce na obloze. Celé to ale znamená taky to, že už je šestý týden trimestru, a že to celé zase neskutečně rychle uteklo.

Jednou z největších událostí tohoto trimestru bylo to, že se mi zlomila koloběžka. Jel jsem si krásně parkem a na cestě přede mnou byl takový maličký kopeček. Přejel jsem přes něj a najednou jsem letěl i s řídítky jedním směrem, zatímco zbytek koloběžky letěl směrem jiným. Naštěstí jsem dopadl na trávu a měl jsem rukavice, takže se mi vlastně nic nestalo. Ale měl jsem štěstí – kdyby se to bývalo stalo na rušné silnici, tak by možná tento blogový zápisek ani nikdy nebyl napsán. Moje první reakce, jakmile jsem se oprášil od trávy a bahna, byla smích, protože to celé muselo vypadat neskutečně komicky.

Potom jsem se ale zamyslel, spočítal si pár věcí a dostavil se smutek: Koloběžka byla mým drahým společníkem po více než 800 km a skvěle mi sloužila přesně 419 dní. Skoro mě taky kvůli ní vyvedla ochranka z Počítačové laboratoře, protože jsem na ní jezdil po dlouhých chodbách, které tam jsou.
Dobrá zpráva je, že jsem si již koupil novou, protože ona stará koloběžka bohužel není opravitelná. Nová koloběžka je báječná, protože má dvě věci, které jsou v Cambridge zásadní: odpružení a blatníky. Odpružení je skvělé proto, že v Cambridge jsou často kočičí hlavy. A blatníky jsou taky skvělé, protože člověka zachrání od zablácených kalhot pokaždé, když prší (což je tak jednou za tři dny).

Akademický život v tomto trimestru je velmi podobný mému akademickému životu v předešlém trimestru. Mám jen dva předměty a tím pádem trávím většinu času prací na své diplomce. Diplomka se posunuje pěkně kupředu, v současné době mám již fungující klientskou část, nyní pracuji na serverové části a na simulaci, kterou použiji na otestování výkonu. Vše tedy jde podle plánu a jsem zvědavý, co budu dělat příští rok: zda zůstanu na PhD, anebo půjdu pracovat.