Kdo je Dooley

Dnešní příspěvek do blogu bych ráda zasvětila našemu univerzitnímu duchovi jménem Dooley. Otázku „Kdo je Dooley?“ si nepochybně klade každý nový student v americké univerzitě Emory. Můžete se ptát starších ročníků, ale s každým dalším tázaným se Vám dostane nové a úplně odlišné odpovědi. Dooleyho identita je zkrátka obklopena záhadou a tajemstvím.

Dooley na sebe bere podobu kostlivce, který se čas od času mihne na kampusu. Mezi jeho typické aktivity patří dovádění, narušování řádu, rušení přednášek a komentování počínání studentů a profesorů. Dooleyho lze popsat celou řadou charakteristik - od strážného, čestného a starostlivého po škádlivého, všemocného a nepředvídatelného. Mohli byste si myslet, že v univerzitní knihovně určitě existuje kniha, která detailně popisuje Dooleyho, ale to je omyl. Byla jsem natolik fascinována tímto místním fenoménem, že jsem se rozhodla udělat Dooleyho předmětem mé kulturní eseje, a tady je její malá ochutnávka! Než se však ponoříme do Dooleyho světa a budeme důkladně studovat tajemství obklopující „Jeho bledou výsost“ a jeho post smrtelný vývoj, chtěla bych zdůraznit, že Dooley není žádný maskot. Dooley je samozvaný duch Emory Univerzity. Oficiální roli maskota zastává pan Swoop, což je modro-žlutý orel, který podporuje naše sportovní týmy. Pojďme nyní osvětlit počátek Dooleyho. Kvůli prchavé transcendentální nátuře „Pána chaosu“ je téměř nemožné mu položit otázku osobně, a proto jsem se vydala do univerzitního archivu – historicky vůbec prvního archivu, který jsem kdy navštívila. Zamilovala jsem si zdejší klidné a tiché prostředí plné boxů vydechujících vzpomínky na zašlé časy. Po hodinách rozjímání nad materiály souvisejícími s „Jeho kostnatým dobrodincem“ a skládání střípků z jeho minulosti rozeseté ve 128 letech jeho existence, jsem se dopracovala k tomuto příběhu: Úplně první dopis podepsaný iniciály C. A. W. a s názvem „Postřehy kostlivce“ dorazil do redakce tehdejších univerzitních novin Phoenix v říjnu 1898. Pisatel zůstal oficiálně neodhalen, ale zmíněné iniciály by se daly přiřadit jednomu z tehdejších studentů. Obsah dopisu odhaluje kostlivcovo místo pobytu na fakultě biologie a jeho pocity ze studentů denně procházejících kolem. Druhý dopis, podepsaný už samotným Dooleym, poskytující podrobný popis svých počátků, byl zaslán do Phoenixu až o deset let později. Podle něj Dooley žil v 18. století, účastnil se válek předcházejících utvoření Spojených států amerických a na stáří odešel do Atlanty, kde propadl alkoholismu, což zapříčinilo jeho smrt. Jeho kostra byla vypreparována a darována Emory univerzitě. Toto je historický okamžik Dooleyho zrození. Kostlivec se začal na kampusu fyzicky objevovat po roce 1909. Dováděl se studenty, vítal nováčky a míval proslovy při různých akcích a ceremoniálech. Měnil své jméno podle prezidentů univerzity, jeho současné křestní jméno je Claire E. Tajemství „jaký student je převlečen za kostlivce“, je nejstřeženějším tajemstvím v Emory. Traduje se, že každý rok je tímto úkolem poctěn jiný student. Dooleyho logo, fotografie a jméno je široce využíváno pro reklamní účely napříč celým kampusem, Dooley se vyskytuje na nejrůznějších letáčcích, v jídelně, na ekologických nálepkách, v emailech s týdenními zprávami, na programu v kině… Přes všechen můj výzkum o „Pánu nezbednosti“, duchu Emory, nemohu dospět k jednoznačnému závěru. Někdy si připadám jako vržená do barokních časů, kdy mrtví vstávají z hrobů, kostlivci tančí s živými, kosti chřestí – takové všudypřítomné memento mori. Dooley, čistě spontánní stvoření mající své morální zásady, tu figuruje jako strážce ideálů a elánu Emory. Ale na druhou stranu v Dooleym vidím účinný nástroj pro propagaci univerzitní značky a posilování soudržnosti mezi prváky. Tak či onak, žádný student nemůže zůstat slepý k odkazu „Jeho kostlivcového vládce“. Rozloučím se s Vámi jako Dooley:
Prezidenti přicházejí a odcházejí,
Profesoři přicházejí a odcházejí,
Studenti přicházejí a odcházejí,
Ale Dooley žije věčně!
Vale!