Kde jsou ty prázdniny? :)

Zimní semestr na Lékařské fakultě v Hradci Králové je úspěšně za mnou, a tak si mohu zase na chvíli oddychnout. Teda vlastně ne, na medicíně se člověk nikdy nezastaví. Jedna studijní povinnost končí a jiné zase začínají, takže se ve výsledku člověk stále za něčím honí. Někdy si říkám, jak mi ty prázdniny ze střední a základní školy chybí. Ze zkouškového období jsem nebyla schopna si mnoho času na nějaký ten odpočinek vyhradit a už je tu zase letní semestr, ještě šílenější než ten zimní, ačkoliv se mohlo zdát, že to už ani nejde. Pozitivní věcí ale je, že nám ani kvůli koronaviru nezrušili pitvy. Sice jsme nestandartně rozděleni na malinkaté skupinky a na každého ve výsledku vyjde jen asi půl hodina, ale stále je to lepší než pitvat na dálku přes počítač. Tohle si prostě člověk musí ošahat, jinak přichází o cenné zkušenosti.

V anatomii jsme už také pomalu nakousli nejobtížnější téma, to jest centrální nervovou soustavu a nervy jako takové. Po celou dobu studia se neustále utvrzuji v tom, že člověk jako jedinec toho ví opravdu málo v porovnání s vědomostmi lidstva. Člověk si po prvním semestru myslí, jaká obrovská kvanta informací do sebe nasoukal, a pak si jenom uvědomí, že ho čeká ještě 11 dalších takových semestrů. A to je jenom medicína… Ale to je na tom to krásné, stále objevovat něco nového a prohlubovat své dosavadní znalosti.

Tento semestr mě čeká kromě rozšiřování znalostí anatomie nově i biologie, a k histologii se přidává embryologie, na kterou se nesmírně těším. Fascinuje mě, jak se ze dvou buněk stane něco tak komplexního jako je lidské tělo a ještě k tomu za tak krátkou dobu. Zajímavostí, která jistě potěší mnohé feministky, je fakt, že z té největší a té nejmenší buňky v těle. Hádejte, která je čí