Jak jsem se dostala na medicínu v Anglii

„Proč se výsledky z maturity dozvíš až v srpnu?“ „Musela jsi taky psát něco jako Scia?“ „A co je vlastně „personal statement“ a o čem tam píšeš?“ Skoro celý rok mě moji přátelé a rodina zahrnovali nejrůznějšími otázkami ohledně přijímacího řízení na vysoké školy v Británii. Tamější systém se totiž od toho českého dosti liší, a proto jsem se rozhodla se o svoje zážitky a zkušenosti podělit i s Vámi.

Poslední 2 roky střední školy jsem studovala v Anglii, kde jsem také v červnu 2017 ukončila středoškolské studium A Levels, což je taková jejich „maturita“. Maturovala jsem ze 4 předmětů: němčiny, biologie, chemie a matematiky, a to proto, že jsem se chtěla v Anglii hlásit na 4 medicínské vysoké školy a jednu biomedicínskou (v Británii se můžete přihlásit pouze na maximálně 4 medicínské vysoké školy).

A teď už se přesuneme ke konkrétním pojmům:

UKCAT
UKCAT je povinný test na většině medicínských škol ve Velké Británii. Tento test slouží jako IQ test, je velice těžké se na něj připravit, protože nezáleží na Vašich vědomostech a nelze se na něj jednoduše řečeno „našprtat“. Na UKCAT jsem se připravovala celé letní prázdniny před maturitním ročníkem, koupila jsem si oficiální UKCAT příručky a přípravné knížky, vyplnila si všechny dostupné online testy a koncem srpna si UKCAT napsala v jednom pražském informačním centru. S výsledkem, který jsem se dozvěděla ihned po vykonání testu, jsem byla nadmíru spokojená.

IELTS
IELTS je jazykový test. Každá univerzita i obor vyžadují jiné IELTS skóre, na což si určitě dejte pozor. Osobně jsem se IELTS moc nebála, prošla jsem intenzivním 2týdenním IELTS kurzem v pražském British Council a zkoušku složila o letních prázdninách před maturitním ročníkem.

Personal statement a o čem psát
Personal statement (dále jen PS) by se dal asi nejlépe přirovnat k motivačnímu dopisu. Jedná se o esej, která by měla být o Vás, o tom, proč jste si vybrali zrovna tento obor, nebo zda máte týmové, organizační či vedoucí zkušenosti. Doporučuji zmínit jakékoli relevantní pracovní či dobrovolnické praxe, podrobně je popsat a vysvětlit, co vám tato zkušenost přinesla. Já jsem například celý předposlední ročník střední školy jednou týdně navštěvovala domov důchodců, pomáhala v dětském domově a stala se patronkou pro tento domov ve své škole. V létě jsem také pracovala jako dobrovolnice v jedné z pražských nemocnic. Za zmínku také stojí jakékoli vaše koníčky a mimoškolní aktivity, které komisi ukážou, že se umíte vyrovnat se stresovými situacemi a že jste společenští. V mém případě to bylo moje hudební trio v Anglii, klavírní hodiny a soutěže nebo kapitánství ve školním badmintonovém týmu. PS jsem začala psát již o letních prázdninách a dala ho přečíst minimálně 10 osobám před tím, než jsem ho finálně odeslala.

MMI pohovor
Po odeslání PS Vás vysoké školy kontaktují a pozvou Vás na pohovor. Pozor! Pokud dostanete pozvánku na pohovor, už to je považováno za úspěch! Nejčastějším typem pohovoru je MMI neboli „multiple mini-interviews“, kde se na každé stanici řeší jiná otázka – proč tato univerzita, nejnovější objevy ve světě medicíny, či diskuze etických problémů jako je například asistovaná sebevražda atd. Pohovory víceméně jen zjišťují, zda máte potřebné komunikační schopnosti a bystrý rozum. Sama jsem měla pohovor na 2 univerzitách: The University of Glasgow a The University of Sheffield. Zatímco ve Skotsku trval pohovor necelých 30 minut a měla jsem pouze 2 stanice, na kterých jsem povídala o sobě a pak měla tzv. „role play“, v Sheffieldu jsem měla 8 stanic, na každé jsem strávila okolo 5 minut a jedna ze stanic byla dokonce konverzace s reálným pacientem o jeho nemoci! Před pohovorem bych doporučila si přečíst znovu Váš PS a GMC příručky jako je Tomorrow’s Doctors.

Můj příběh
Nebudu Vám lhát, samotné podání přihlášky na medicínu v Anglii je opravdový zážitek. Nejen, že máte dřívější deadline než všechny ostatní obory, máte povinné speciální testy a pohovory, pracovní a dobrovolnické aktivity vykonáváte měsíce, ne-li roky dopředu, ale nejhorší je určitě to čekání. Deadline jsem měla v říjnu, první „offer“ jsem získala v listopadu na biomedicínu v Londýně, pak jsem v prosinci dělala pohovor v Glasgow, v lednu v Sheffieldu a pak následovala řada odmítnutí – Dundee, Birmingham, Glasgow, a nakonec i Sheffield, který mi napsal, že jsem na jejich rezervovaném seznamu a že se jim mám ozvat, pokud dostanu 3 A’s z A Levels (je atypické maturovat ze 4 předmětů, většina studentů skládá zkoušky pouze ze 3). Měla jsem zkoušky od konce dubna do konce června a mohu Vás ujistit, že jsem ve svém životě nebyla nikdy víc ve stresu. Výsledky z maturit se všichni A Levels studenti dozvídají až na konci srpna (v tzv. Results Day) a pokud máte „conditional offer“ (nabídka na místo na vysoké škole závislá na vašich maturitních známkách), dozvíte se až po zveřejnění maturitních výsledků, zda jste se dostali na vaši vysněnou univerzitu. Když jsem se dozvěděla, že jsem nedostala 3 A’s, byla jsem vážně zklamaná, ale co se nestalo… Sheffield mi po pár hodinách zavolal a nabídnul mi místo! Nemohla jsem tomu uvěřit. Nevěděla jsem, zda se smát či brečet, celý den jsem obvolávala Londýn a Sheffield, prošla jsem si přes „Clearing“ a když se mi na stránkách UCAS konečně ukázalo, že jsem přijata na medicínu na The University of Sheffield, štěstím jsem chytla angínu a týden ležela na antibiotikách. Nu co, na mém příkladu lze alespoň pěkně vidět, že se určitě nesmíte nikdy vzdát (i když vás odmítly všechny univerzity) a jít si za svým (dát maturitu, jak nejlépe dokážete) a ono se vám to nakonec může podařit – stačí tomu uvěřit.