Deštivé období v Japonsku a konec jarního semestru

Červen a červenec se v Japonsku každoročně nese ve znamení deště. Ve vlacích můžete vidět mladé i staré, dámy i pány s deštníky v ruce a s vlhkými botami snad celé dva měsíce v kuse. Je tu horko a neskutečné (89%!) vlhko. Komáři se rojí jako diví a nějaká malá část mě se pořád bojí, že chytnu nějakou asijskou malárii. Mimo to se také schyluje ke konci jarního semestru.

Mí přátelé z Česka se často diví, že nám letní prázdniny začínají takto pozdě. Japonský školní rok totiž oficiálně začíná na jaře, na začátku dubna, přičemž tento semestr na japonských vysokých školách končí na konci července. Podzimní semestr poté začíná v říjnu a končí ke konci ledna. Relativně krátké semestry tedy mají za následek o to intenzivnější výuku.

Nyní jsem uprostřed příprav na závěrečné testy, prezentace a skupinové projekty, některé už mám za sebou. Časové vytíženosti k tomu ještě přispívají mé brigády a přípravy na zkoušky pro certifikát JLPT (Japanese Language Proficiency Test), které se konají již tento týden – tento rok se pokusím získat druhou nejtěžší úroveň. Radost mi ale dělá absence cyklistů na cestě do školy, lidé se tu totiž z nějakého důvodu vyhýbají dešti jako čert kříži a všichni se mačkají v autobuse jako japonské sardinky.

Všichni se těší na konec deštivého období, aby mohli grilovat na pláži a nebát se že si v mokru zničí boty, ale prakticky ihned po něm následuje období tajfunů.  Proto si na občasnou spršku nestěžuji, během tajfunu totiž na kole do školy nedojedu, jak jsem se kvůli vlastní hlouposti brzy dozvěděla.  Toto období je ale vynikající šance pro produktivitu. Nemůžeme tu totiž pobíhat venku a odpočívat. Jsme po většinu času zavření doma, a proto tento čas plánuji využít pro školu a sebevzdělávání.  Tedy doufám, že mi toto zapálení vydrží i po konci deštivého období.