Déšť, zdobení na dorty a první zkoušky

Stačily dva měsíce od chvíle, kdy jsem vystoupil z autobusu na místním nádraží, aby se ze mě začal stávat pravý „Rotterdammer“.

Už vím, kde na místních vyhlášených trzích koupit nejlevnější a nejchutnější sýr, smířil jsem se s tím, že po prosluněném září a říjnu teď sluneční paprsky ve větší míře uvidíme nejdříve na jaře a že nemá cenu si na počasí stěžovat, protože bez větru a deště by to nebylo Holandsko. Jsem nesvůj, kdykoliv mám absolvovat delší cestu po městě jinak než pomocí svého starého rezavého bicyklu a snídaně jsem se naučil rozdělovat na ty, které se při zaspání dají sníst cestou na kole a na ty, které ne. Do druhé skupiny patří třeba i místní klasika v podobě toastu s máslem posypaného čokoládovým zdobením na dorty, což je překvapivě chutná kombinace a bohužel také podle mého názoru jedna z mála pochutin, na které může být holandská kuchyně pyšná.

Můj poněkud archaický dopravní prostředek. Městská cyklistika v Nizozemsku je genderově rovnostářská, pohodlí dámského kola bez štangle si tu mohou užívat bez předsudků všichni.

Ochutnávka tradičních holandských pokrmů na slavnostním zahájení akademického roku ve mně příliš nadšení nevyvolala.

I stran vstřebávání prvků místní kultury považuji proces své aklimatizace za relativně úspěšný. Po osmi týdnech přednášek a cvičení jsem v prvním listopadovém týdnu zakončil své první tři předměty z dvanácti předepsaných pro první ročník. První čtvrtletí bylo věnováno dvěma úvodním kurzům a také semináři akademického psaní. Ten byl zakončen esejí, na které jsme průběžně pracovali v hodinách několik týdnů, takže zbývalo napsat dvě zkoušky. První byla z předmětů Úvod do lidské komunikace, který byl hodně teoretický, a příprava na něj mi zabrala nejvíce času. Po napsání zkoušky jsem sice přesvědčený, že jsem předmětem prošel, ale nevím, zdali to bude se zrovna chvályhodným hodnocením. Druhá zkouška byla z Úvodu do společenskovědního výzkumu, v rámci kterého jsme se učili, jak správně napsat design výzkumu a jak poté provádět sběr dat. Správné metody jsme si osvojovali prostřednictvím průběžných úkolů, takže jsem si připadal při zkoušce podstatně jistější. Nerad bych to však zakřiknul, výsledky teprve obdržíme během nadcházejících týdnů.

Ať už dopadnu jakkoliv, musím říci, že tyto úvodní kurzy mi připadaly užitečnější, než se může na první pohled jevit. Ačkoliv látka z velké části sestávala ze znalostí a dovedností, které jsem již z dřívějška ovládal, daly mi možnost si vše v hlavě logicky pospojovat a tyto základy upevnit. Zároveň mi také pomohly se definitivně přesvědčit o tom, že jsem se svou volbou oboru spokojený. Přestože nás ještě v prvním ročníku čeká několik předmětů, jejichž popisy ve studentské příručce slibují spoustu probdělých nocí strávených s knihami, rozhodně se těším na více prakticky orientované kurzy, které si budeme moci zvolit ve druhém a třetím ročníku.

Z výše uvedeného by však rozhodně nemělo vyplývat, že nám škola nezajišťuje dostatek kontaktu s realitou. Na poslední zářijový týden se mi podařilo získat akreditaci na každoroční konferenci Social Media Week Rotterdam, která zahrnovala vystoupení mnoha odborníků jak z prostředí byznysu, tak s akademickým zázemím. Za tuto příležitost jsem byl vděčný i proto, že v běžném prodeji byly vstupenky nabízeny za několik stovek euro. Jsem přesvědčen, že takovýchto forem kontaktu s „reálným světem“ za zdmi naší vzdělávací instituce se mi naskytne spousta i během následujících měsíců.

Z blyštivého světa konferencí

 

Déšť, zdobení na dorty a první zkoušky
Déšť, zdobení na dorty a první zkoušky
Déšť, zdobení na dorty a první zkoušky