Co dělá takový zvoník v Cambridge?

Tentokrát jsem se rozhodl udělat si cestu do Cambridge trochu zajímavější. Vzal jsem to „zkratkou“ přes Berlín – napřed vlakem z Prahy do Berlína a poté odtamtud letadlem do Anglie.

Výlet stál rozhodně za to, a to z několika důvodů: Za prvé proto, že Berlín je nádherný. Připadá mi úžasné, kolik práce se stihlo udělat od války na obnově všech rozbombardovaných budov a parků. Taky je hodně zajímavé, kolik je v Berlíně památníků, muzeí a umění připomínajících válku. Hodně se mi líbí Německá filozofie ohledně války: říkají, že válku a její zločiny je třeba neustále připomínat, aby se lidé poučili a podobné chyby již v budoucnosti nezopakovali.

Za druhé v Berlíně je neskutečné množství muzeí. Díky kartičce MuseumsPass se jich dá navštívit v průběhu tří dní až 50, a to jen za 12 Eur. A co víc, všechna velká historická muzea a galerie jsou umístěna na jednom ostrově. Takže jsem viděl Ištařinu bránu a Nefertiti a nemusel jsem opustit bezpečí Evropské unie.

Poté jsem dorazil do Cambridge. Bydlím ve stejném domě jako minulý rok, jen jsem změnil pokoj za větší a hezčí: mám třikrát tak více oken než v minulém roce (tedy tři) a asi dvakrát tak větší plochu.

V prvním týdnu trimestru byl jako obvykle Societies Fair. Přestože už jsem tam byl dvakrát (v prvním a druhém ročníku), nikdy jsem si nevšiml society zvoníků. Tato society se zabývá tím, že každou sobotu chodí do kostela zvonit na věž. Zvonění ale nespočívá jen v prostém tahání za provaz, jedná se o takzvané výměnné zvonění. Ptáte se, co to je výměnné zvonění? Podle Wikipedie: „Výměnné zvonění je typ zvonění na sadu naladěných zvonů v sériích vzorů, které se nazývají výměny. Výměny jsou přesně matematicky definovány. Výměnné zvonění se liší od zvonkoher tím, že se nesnaží o vytváření melodie.“

Musím se přiznat, že to je těžší, než se na první pohled zdálo. Na prvním setkání nám tudíž dovolili jen tahat za provaz a i to bylo dostatečně těžké. Doufám, že mi čas dovolí navštěvovat tuto society častěji, abych se to naučil.

Když už mluvíme o societies, byla by ostuda nezmínit Stokes society. Minulý rok jsem se stal jejím doživotním členem a bylo to velmi dobře utracených 7 liber. Tato society organizuje každou středu večer populární vědecké přednášky. První přednáška tohoto trimestru byla o Ebole. Přednášel to pán, který, kdyby ho v roce 2005 byla WHO poslechla, by byl schopný možná zabránit rozšíření Eboly v Africe tím, že by se naočkovali netopýři. Druhá přednáška o týden později byla v pozitivnějším duchu: přednášel geolog, který je jeden z lidí, kteří plánují trasu pro vozítko Curiosity jezdící po Marsu. Povídal o zkoumání Marsu, geologii a o hledání životě na Marsu.

Třetí ročník je rovněž hodně zajímavý z akademického hlediska. Hodně mě baví předměty, které máme, především pak Zpracovávání přirozených jazyků, Kvantové počítání, Bioinformatika a Zpracovávání digitálních signálů. Taky letos píšu bakalářku. Programuji systém, který kreslí myšlenkové mapy na základě textu, který dostane na vstupu. V příštích zápiscích vám povím více, přece jen jsem teprve začal a ještě k tomuto nemám tolik co říct. Hodně mě to ale baví a těším se, až to bude fungovat.