Cirkus, déšť a bicykl

Za svůj téměř tříměsíční pobyt v Rotterdamu jsem toho stihnul zažít opravdu hodně. Viděl jsem několik skvělých cirkusových představení (kterých je v tomto moderním kosmopolitním městě a v blízkém okolí opravdu hodně), pár dnů jsem jezdil do školy na kole bez brzd (ty mi z kola ukradli nedlouho po mém příjezdu) a byl jsem během spektakulárních oslav na začátku školního roku oficiálně přijat do cirkusové Codarts rodiny.

Hned po prvním týdnu školy jsem se v ní cítil jako doma. Učitelé jsou profesionálové ve svém oboru, každý z nich je velmi přátelský a zajímá se o umělecké směřování každého studenta individuálně. Na celé škole je celkem 60 studentů prakticky ze všech koutů světa. Protože spolu trávíme většinu času, a společně sdílíme naši vášeň pro cirkusová umění, jsme vlastně taková velká mezinárodní rodina. Rodina, ve které se všichni navzájem motivují, pomáhají si, chytají se při pádech a podporují se.

Obzvláště si užívám přístup do školní cirkusové knihovny. Nový zdroj, o kterém se mi v Česku ani nezdálo. Dopodrobna mohu studovat a číst o životě a tvorbě umělců, kteří vynalezli  jednotlivé disciplíny, studovat rozdíly v tvorbě jednotlivých kultur anebo číst o lidech, kteří se podíleli na formování cirkusu do takové podoby, jako je nový cirkus dnes.

Bydlím na jihu Rotterdamu (ve zdejším levném, ale ne tak bezpečném "Harlemu"), v pokoji, který je jen o trochu větší než moje pražská postel. Vůbec mi to ale nevadí. Ve škole jsem od rána do večera, a když přijdu domů, jsem rád, když si stihnu něco uvařit a jít "brzy" spát. Nikdy jsem si více neuvědomoval, jak je důležitý odpočinek a spánek. Když nenaspím alespoň 9 hodin denně, cítím, že mé tělo není schopné podat výkon, který je třeba, a už vůbec není schopno se učit novým trikům.

Víkendy většinou trávím se třemi spolužáky- Britem, Američankou a Irem. Díky tomu, že jsou všichni angličtí rodilí mluvčí, se moje mluvená angličtina zlepšuje závratným tempem. Učím se fráze, které se reálně používají, pomalu odchytávám britský přízvuk a už znám i něco málo z amerického slangu.
 
Studium na cirkusové škole je náročné jak po fyzické, tak po psychické stránce, ale cítím, že se každou minutou strávenou na této škole v tomto krásném městě stávám lepším performerem a obecně člověkem.

Děkuji Nadaci The Kellner Family Foundation, že podporuje mou cestu za snem, bez ní bych tu nemohl být.

Tento krásný výhled se mi naskytne vždy, když opouštím školu. Teď tedy značně potemnělejší a zmoklejší varianta.

Trochu jiná univerzita- aneb doufám, že jednoho dne bude mít stejné zázemí i český nový cirkus.

Školní balkon pro studium teoretických předmětů a přemýšlení nad novými projekty

Cirkus, déšť a bicykl
Cirkus, déšť a bicykl
Cirkus, déšť a bicykl