Čas plyne jako voda aneb týmová práce, průzkumy, rozvoj osobnosti a mimoškolní aktivity ...

Život tu ubíhá neuvěřitelně rychle. Pořád je tu co dělat, a to nemyslím docházení na přednášky a semináře, to je to nejmenší. Vlastně nejvíce času a úsilí věnuji práci ve skupinách. Většinou jsou to skupiny po pěti až šesti studentech, které společně pracují na daném úkolu.

U některých kurzů tvoří týmová práce většinu finální známky, a jak je známo, skupina je právě tak silná, jako její nejslabší článek. Člověk se tedy musí neustále plně zapojovat a vydávat ze sebe to nejlepší. Navíc, notnou část energie je třeba vynakládat na to, aby skupina fungovala jako celek a každý pracoval naplno.

Z počátku bývá práce velmi neefektivní – členové týmu jsou zvyklí myslet a jednat velmi rozlišně – tím pádem se musí dlouze o všem diskutovat. Po prvních pár shromážděních tým začne přicházet na nejvýhodnější způsob jak se zhostit úkolu a role v týmu se rozdělí podle schopností jednotlivců. Je to celkem složitý a zdlouhavý proces, ale výsledek za to stojí. Já už mám kupříkladu za sebou první velký skupinový projekt, a cítím, že náš tým předvedl skvělý výkon. Samozřejmě je co zlepšovat – člověk se učí celý život – je proto důležité být otevřený kritice, která nás může posunout kupředu. Projekt jsme prezentovali před kolegy ze semináře, kteří nám později dají takzvaný „feedback and feedforward“ (tedy svůj názor na to co mohlo být lepší a co a jak změnit pro příště). Díky tomuto procesu má tým možnost pohlédnout na svůj výkon i z jiného úhlu a odstranit tak své nedokonalosti.

Dalším velkým konzumentem času jsou takzvané „researches“, tedy rozsáhlé průzkumy, které se od nás očekávají nejen pro psaní reportů a esejí, ale i jako standardní příprava na přednášky. Právě to může být ze začátku velmi těžké, vzhledem k tomu, kolik informací existuje. Není totiž snadné rychle a efektivně odfiltrovat relevantní, aktuální a věrohodné texty od těch ostatních. Proto se už spoléhám zejména na systém univerzitní knihovny, který umožňuje rychlé a velmi efektivní vyhledávání v rozličných databázích.

Součástí mého kurzu je dále i program „Personal and Professional Development“, v jehož rámci mám možnost absolvovat řadu velmi přínosných seminářů jako jsou například: týmová práce, psaní esejí, vyhledávání a filtrování informací, time management, odkazování nebo zaměstnatelnost. Dále si mohu domluvit osobní schůzku s kariérním poradcem, který poskytuje rady o životopise, motivačním dopisu nebo třeba přijímacím pohovoru.

University of Exeter navíc umožňuje studentům skládat takzvaný „Exeter Award“, což je uznávaný program, který dosvědčuje snahu studenta o rozvoj osobnosti. V rámci tohoto kurzu mám tedy splnit řadu kritérii – musím například mít pracovní zkušenost, účastnit se přednášek o psaní CV nebo prezentací zaměstnavatelů, studovat další cizí jazyk a mnoho dalšího. Po získání Exeter Award mají studenti možnost se ucházet o „Exeter Leaders Award“, jehož hlavním cílem je doložit rozvoj vůdcovských, manažerských a prezentačních dovedností. Netřeba dodávat, že tyto dva kurzy představují nejen jedinečnou možnost rozvoje osobnosti, ale i způsob odlišení od ostatních absolventů vysokých škol.

Univerzita dále nabízí širokou škálu mimoškolních aktivit, z kterých jsem si vybrala tenis, squash a „Business and Economics Society“. Ve výsledku mám tedy neuvěřitelně nabitý program, a proto jsem ráda, když si stihnu uvařit něco jiného než těstoviny či vajíčka nebo mám čas se projít po městě, které je opravdu nádherné. Bohužel jsem se pořád nestihla podívat na pobřeží, ale doufám, že i to se brzy změní.

Závěrem bych řekla, že jsem velice šťastná, že jsem si vybrala tuto univerzitu, že se mi podařilo se na ní dostat a že díky finanční podpoře od Nadace Educa a svých rodičů mám možnost se dále učit novým věcem a nabývat nových schopností a zkušeností. Nemůžu se dočkat příštích let, neboť tohle je teprve začátek dlouhé cesty, která, jak se zdá, uteče velmi rychle.

Exeter_1
Exeter_2