Blues učitele logiky

Ze všech věcí na světě nejvíc nenávidím vraždy, znásilnění, genocidu a logiku,“ nechal se prý slyšet jeden z mých studentů logiky. Jako pedagog se snažím, seč to jde. Dokonce jsem studentům nakreslil pěkný obrázek modro-růžového stromu, aby si jednou provždy vštípili, že „ten strom je modrý“ a „ten strom je růžový“ není protimluv.

Přesto není snadné studenty pro tento obor nadchnout. Filozofie je v populární kultuře zobrazována spíše jako odvětví literatury, ve kterém tajemní myslitelé sypou z rukávu hluboká moudra. Mnoho lidí má tento obraz před očima, když nastupuje ke studiu, a povinné zkoušky z matematické logiky jsou pro ně nevítaným překvapením. Při výkladu přirozené dedukce a pravděpodobnosti se nezřídka tváří, jako by si sedli na dva napínáčky. Jedna studentka mi na domácí úkol napsala vzkaz: „Nic z toho nechápu, sorry kámo.“ Jsem sice jenom o tři roky starší, ale stejně. Kam ta dnešní mládež spěje.

Že prý logika není potřeba. Jedna kamarádka, co studuje literaturu, mi nedávno sdělila: „Vy filozofové jste omezení, protože tak zdůrazňujete logiku a přitom vám uniká celek.“ Tenhle argument nechápu. Vím, že Nietzsche pokládal logiku za ctnost slabých, že feministka Andrea Nye jí považovala za nástroj patriarchátu a že i mnozí další ji odsuzovali jako ideologickou či svazující. Tito lidé bohužel nepochopili, že logika je součástí myšlení asi jako žloutek vajíčka a že myšlení bez logiky neexistuje. Jak napsal Frege, člověk, který by se neřídil zákony logiky, by se vyznačoval doposud neznámým druhem šílenství. Studovat logiku je proto zásadní pro všechny, nejen filozofy.

Stejně jako všichni učitelé logiky se snažím zpestřovat pro studenty šedé matematické struktury zábavnými příklady. Nejlépe to uměl můj bývalý profesor, který, ať přednášel o důkazech či relacích, vždy dokázal do svého výkladu vpašovat nějakou levičáckou kritiku tehdejší britské vlády. Ne vždy je to ale tak nevinné. Jeden z profesorů logiky už mnoho let odmítá ve svých skriptech odstranit „logický“ předpoklad, že sňatek může být uzavřen pouze mezi mužem a ženou. Čelí tak úspěšně kritice studentů i kolegů, která se na něj každý rok snáší. S „logickými“ předpoklady je obecně problém – vzpomínám si, jak nás před lety udivil názor, že z hlediska čistě logického je pohlaví binární, vzhledem k tomu, že ve třídě jsme měli spolužáka, který se považoval za „genderqueer“.

Logika obecně přitahuje lidi zvláštního ražení. Málokdy jsem potkal většího podivína, než jakým je můj současný supervizor na filozofii logiky. Jako snad jediný z mých učitelů se mě nikdy neptá, jak se mám, avšak každou hodinu začíná slovy „tvoje interpretace Fregeho je chybná“, či něco na ten způsob. Na formality si nepotrpí a jeho hodiny jsou nepřetržitým sletem nekompromisních intelektuálních útoků na moje názory. Profesor je také znám tím, že o víkendech pátrá po stopách Wittgensteina, pro pravidla kriketu uplatňuje intuicionistickou logiku a je posedlý pořádkem. Uvidíme, jestli jednou skončím podobně.