Na chemii mě nejdřív bavilo, že dokáže přesně popsat svět kolem nás. Postupně mě ale začalo přitahovat také to, co ještě vysvětlené není. Během studia na Masarykově střední škole chemické v Praze jsem proto využíval každou příležitost dostat se za hranice běžné výuky, od chemických olympiád přes odborná soustředění a konference až po skutečnou práci v laboratoři během stáže na ÚOCHB AV ČR. Právě při výzkumu v oblasti koordinační chemie jsem poprvé poznal, jak vypadá skutečná vědecká práce a jak dlouhá cesta může vést od prvního nápadu k praktickému využití.
Aalborg University jsem si vybral především kvůli tomu, že propojuje teorii s praxí už během studia. Výuka je založená na principu problem-based learning, tedy týmových projektech a řešení reálných problémů, často ve spolupráci s průmyslem. Právě schopnost dívat se na problém z různých úhlů je podle mě ve vědě často zásadní. Lákalo mě také samotné Dánsko, jeho otevřený přístup ke vzdělávání i způsob života. Velkou inspirací pro mě byli přátelé a lektoři z odborných soustředění, kteří ve Skandinávii studovali a předali mi řadu cenných zkušeností. Po studiu bych se chtěl pohybovat na pomezí výzkumu a jeho využití v praxi a pomáhat tomu, aby zajímavé objevy nezůstávaly pouze v laboratoři. Získané zkušenosti bych jednou rád využil také po návratu do Česka.
Už samotné přihlášky pro mě byly první zkouškou samostatnosti a vytrvalosti. Kromě jazykového certifikátu a případných přijímacích testů bylo potřeba připravit například podklady o dosavadní výuce některých předmětů nebo doložit mimoškolní aktivity. Středoškolákům bych proto doporučil využívat příležitosti, i když zatím nevědí, kam je zavedou, a nenechat se odradit neznámým prostředím ani zdánlivou složitostí celého procesu. Zpětně totiž často bývá nejtěžší právě první krok. Při žádosti o stipendium je podle mě zásadní vědět, proč si člověk danou cestu zvolil, a dokázat, že jeho zájem o ni nezačal až při vyplňování přihlášky.
2026 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION