Z poloviny bakalářem

Jak již tedy bylo avizováno, v letošním únoru jsem zdárně zakončila své, v pořadí již třetí, zkouškové období a vrhla se tak vstříc zbývajícímu roku a půl svého bakalářského programu na AKCENT College. Zimní zkouškové se již tradičně nekonečně táhlo, stejně jako letošní zima, poznamenáno mnoha zákeřnými chorobami včetně klasické povánoční prokrastinace. Jako první jsem se vypořádala s pedagogickou praxí, o které jsem hovořila v minulém příspěvku, kde jsem se po 3 pedagogických výstupech zaměřila hlavně na sebereflexní práce, kterými se v dalších mnou vedených hodinách budu řídit. Asi největší boj stále svádím s pomocnou technikou, jako například se zpětným projektorem či interaktivní tabulí. Užitečným zjištěním určitě je, že zpětný projektor nepromítne na tabuli obyčejný papír, a že interaktivní tabule není tak zcela kompatibilní s obyčejnou powerpointovou prezentací. Na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré a kde jinde natrénovat s učitelskou praxí již tak nutně spojenou improvizaci?

Každopádně během praxe jsem získala mnoho pozitivních ohlasů jak od profesorů, pana rektora a hlavně tedy od samotných studentek, které se opět sešly ve stejné sestavě i v novém semestru, a tak se velmi těším na další společné hodiny. Co se týče teorie, klasicky jsem si dávala na čas s předměty zkoumajícími jazykové prostředky, a to hlavně s “Morphology II” a s tzv. “Language awareness course”. Odjakživa mám totiž problém pojmenovat věci pravými jmény a mnohem raději se zabývám praxí nežli teorií, tudíž i když znám přesný syntax věty či její správný čas, nerada se rozepisuji o důvodech takového a onakého užití jazyka, obzvláště když angličtinu vnímáme jako jazyk deskriptivní. Naopak velmi jsem si užila především ústní zkoušky z oboru vzdělávání dospělých, lingvodidaktiky či psychologie samotného vzdělávání. V číslech jsem tedy získala 6 zápočtů a 3 hodnocené zkoušky s výsledky A-A-B, s čímž jsem velmi spokojená.

V osobním životě se mi také daří obstojně přežít, momentálně je mou nejzajímavější zkušeností nově navázaná spolupráce se společností Eating Europe, která pořádá po evropských velkoměstech cca 4hodinou tůru spojenou s ochutnávkou lokálních dobrot. Pod mým vedením tedy mohou turisté ochutnat například staročeskou “Sakraju” v domácí perníčkárně, naše vyhlášené chlebíčky se šunkou a bramborovým salátem či misku zelňačky při výhledu z osmého patra jindřišské věže. I přes to, že stále jednou nohou stojím v gastronomické scéně, pomalu ale jistě se chystám na svůj vstup do dráhy učitelské, na jejímž konci by třeba jednou mohla stát taková trochu jiná škola. Ale o tom až příště :) Všem čtenářům, spolužákům a celé nadaci The Kellner Family Foundation přeji krásný vstup do snad již přícházejícího jara!