Vážně už je listopad ?

Připadá mi to, jako teprve pár dní od mého odletu z Česka zpátky na univerzitu, ale konec prvního semestru se bezprostředně blíží, a s ním i teď už netrpělivě očekáváné vánoční prázdniny. V porovnání s prvním ročníkem se množství a obtížnost výuky náramně zvýšily, a přibylo jak více hodin, tak i zkoušek. Na druhou stranu, Manchester už poněkud dobře znám, bez problému se vyznám na kampusu a bydlím v novém ubytování s kamarády, což poměrně usnadňuje život.

Vzhledem k tomu, že byl první ročník hlavně o tom si zvyknout na novou zemi, univerzitní život a způsob výuky, ve druhém ročníku jsem se rozhodla věnovat se více univerzitní komunitě. Právě díky tomu, jsem se přihlásila na pozici studentského koordinátora projektu Peer Mentoring. Naším hlavním úkolem je pomoci studentům prvního ročníku se usadit, poskytnout extra materiály, dát jim různé užitečné tipy, ale také organizovat společenské události, kde má každý možnost se spřátelit a potkat lidi z různých oborů a ročníků. Jako koordinátorka ještě dohlížím na to, zda každý „Peer Mentor“ plní své povinnosti a dostatečně se věnuje svým přiřazeným studentům.

Druhý rok je také z velké většiny o přípravě na náš třetí rok v zahraničí, abychom se zdokonalili v daném jazyce. Mezi mé možnosti patří studium v Číně, Taiwanu nebo Hongkongu a jako přípravu si budu v prosinci dělat certifikát z čínštiny na úrovni B1 (HSK3). Druhou destinací je buď Španělsko, anebo Jižní Amerika. Právě teď je čas na kladení nejrůznějších otázek, rozhodování se, zda budeme studovat nebo pracovat, vybírání destinací a vyplňování přihlášek. Dohromady s učením je to docela stresující a zdlouhavý proces, ale naštěstí máme podporu jak profesorů, tak i studentů vyšších ročníků, na které se kdykoliv můžeme obrátit, a kteří se nám pokouší odpovídat na co nejvíce otázek.