Už jen 3 semestry

Letošní zimní semestr byl poněkud náročnější v porovnání se zimním semestrem ve čtvrtém ročníku. Před vánoci jsem totiž složila první státní zkoušku (celkem máme 6 závěrečných státních zkoušek). Jednoduše řečeno jsem strávila 2,5 měsíce před vánoci učením neurověd (neurologie, psychiatrie) – žádné víkendy, žádné volné dny. Musím ale říct, že to stálo za to. Po čtyřech letech jsem konečně prožila vánoce bez učení.

Právě teď jsem v Norsku, kde si užívám volné dny před začátkem dalšího semestru. Nakonec to není tak hrozné studovat medicínu, během posledních dvou let studia máme nějaké ty volné dny. I když „volné dny“ pro medika jsou většinou ve formě povinné praxe v nemocnici, samostudia nebo opakování látky na další začínající zkoušku. To samé platí i pro mě – během mých „volných dnů“ v Norsku budu mít praxi na oddělení chirurgie v místní nemocnici. Mimochodem jsem během podzimu složila ústní a písemnou zkoušku z Norštiny na úrovni C1.


Už se nemůžu dočkat letního semestru, tentokrát to ale není kvůli škole nebo studiu. Já a můj snoubenec se budeme v dubnu brát, svatba je tedy momentálně přednější než škola a studium. Zasnoubili jsme se před rokem a půl a rozhodli jsme se, že letošní jaro bude ideální k tomu, abychom se stali svoji i po té oficiální stránce. Musím se přiznat, že moje současné večery tedy nejsou strávené nad opakováním farmakologie, ale vybíráním svatebního menu, šatů, kytek a dekorací. Uvidíme, jak složité bude skloubit školu s plánováním té naší vysněné svatby. Zatím to bylo tak, že myšlenky na svatbu mě naplňují radostí a motivují, takže mé studium je ještě o něco efektivnější než normálně. Tak doufejme, že to takhle bude i nadále a já vám v dalším příspěvku ukáži nějaké svatební fotografie.

 

Už jen 3 semestry