Tři roční doby

Během posledních několika let se v České republice zdánlivě střídají roční doby dvě - zima a léto. Ve studijním světě však osobně dělím rok na tři vlastní - zimní zkouškové, letní zkouškové a přehrada. Jak si již tradičně ve svých příspěvcích stěžuji, čas zimních zkoušek se nesnesitelně táhne, zato zkoušky letní jsou vždy kvapem za námi.

V posledním období se mi podařilo již v prvních dvou týdnech získat všech 6 zápočtů a dvě ”Áčka”, tudíž prázdniny mohly (skoro) začít. I přes to, že jsem měla z 90% hotovo, stále mi chyběla známka z morfologie, která byla podobným strašákem jako v prvním ročníku fonetika. Ne, že by mě předmět jako takový nebavil, či byl nějak složitý, ale opět se zde jednalo o sáhodlouhé vysvětlování morfologických jevů, které lidem s naší praxí v používání angličtiny v reálném studijním životě přijde prostě a jednoduše zbytečné. Byla to pro mně tedy poslední zkouška a na první pokus jsem se šla vyloženě spíše podívat na formát testu. O to větší bylo mé překvapení a spokojenost s hodnocením “velmi dobře”.

Přes léto a v následujícím semestru nás se spolužáky čeká práce na našich bakalářkách, na což se velmi těším. Ráda své práci věnuji následující příspěvek, dle četnosti dat a vlastního progresu, ale co se týče alespoň tématu, tak jsem si zvolila využití myšlenkových map ve výuce angličtiny. Práci mi povede samotný rektor naší školy, z čehož jsem velmi nadšená, jelikož práce bude úzce korelovat s oblastmi kognitivní psychologie, jejíž kapitoly on sám vyučuje. Věřím však, že i kdybych si jako téma zvolila snad i výsadbu brambor, byl by mi pan rektor schopen konstruktivně poradit. Tím bych jen ráda opět vyzdvihla profesionalitu a všestrannost pedagogického sboru AKCENT College.

V osobním životě se mi vede velice dobře, vzala jsem si k srdci spoustu rad mých blízkých, zvolnila na čas v práci, obarvila si hlavu na fialovo a odletěla na týdenní “last minute”. To byl opravdu skvělý start léta, který mi dobil energii a já mohla směle zahájit sezónu na své milované přehradě Les Království blízko rodného Dvora Králové. Tyto zkušenosti sice způsobily prodlení mého příspěvku, avšak kdyby se tak nestalo, nemohla bych zmínit příhodu právě z přehrady. Již přes pět let se uchyluji na léto do malé, otevřené kuchyně uprostřed lesů, kde jsem opravdu narazila již na spoustu lidí, včetně obávaného lesního muže, avšak tento rok mě velice mile překvapila náhodná návštěva paní ředitelky našeho Open Gate -  Katky Kožnarové, která tu údajně kdysi jedla nejlepší grilovanou zeleninu v kraji! Měla jsem z její návštěvy opravdu velkou radost a hned se mi v padesátistupňové kuchyni vařilo veseleji. Zde mě čekají ještě minimálně dva měsíce, ve kterých plánuji vyzkoušet spoustu nových receptů a otestovat tak koncept na příští rok.

Všem čtenářům a celé Nadaci The Kellner Family Foundation přeji nádherný zbytek léta a Nadaci stejně tak děkuji za jejich podporu a důvěru ve mě vloženou i do dalšího školního roku!