Tipy a triky pro nové studenty v Londýně

Akademický život
Studium: Nejdůležitější zásadou VŠ je učit se postupně a nenechat si učivo na konec termu, či hůře, až na konec školního roku. Vzhledem k tomu, že narozdíl od střední školy na VŠ nepíšete žádné malé týdenní testy, je velmi lákavé neučit se a na přednášky se nijak nepřipravovat. Tento postup je však nebezpečný a bohužel se mnoha prvákům každým rokem vymstí. Od začátku si veďte přehledné poznámky a čtěte doporučené texty.

Zkoušky:  Hlavní zásadou je vždy si předem zjistit formát dané zkoušky, než se na ni vůbec začnete připravovat. UCL nabízí k nahlédnutí různé „past papers“ k daným předmětům z minulých let, které bych všem doporučovala projít před jakýmkoliv testem. Odhalíte totiž, že se otázky a eseje často opakují a že lze podle logické posloupnosti zjistit, jaká témata se objeví i v nadcházejícím roce. Postupujte strategicky! V prvním ročníku jsem s „past papers“ nepracovala a až v druháku mi tato rada velmi ulehčila práci.

Osnovy: Z důvodu rozšiřování obecného rozhledu, jsou prváci nuceni naučit se všechna témata probraná v hodinách. S každým rokem se však nutnost znát nazpaměť každou přednášku snižuje, a ani profesoři po Vás nepožadují naučit se každý detail z jejich powerpoint prezentace. Naopak, později během studia si musíte vybrat učivo, o které se zajímáte, a nastudovat si ho do hloubky včetně doporučených textů i nových poznatků z aktuálních vědeckých článků.

Volba předmětů: Poslední rada akademického rázu, která je nejvíce relevantní pro studenty věd. Máte-li možnost zvolit si své předměty, doporučila bych vybrat  si je všechny z podobného tematického kruhu. Přednášející často očekávají, že se Vám předměty budou překrývat a Vy tak musíte znát o učivu mnohem více než je dáno v osnovách jednoho konkrétního předmětu. Dejte si pozor především v případě, že si zvolíte například 5 předmětů spojené s molekulární biologií a pak 1 fyziku. V prváku lze široký výběr předmětů zvládnout, avšak později ve studiu jsou tyto kombinace vražedné.

Společenský život
Anglický akademický rok začíná seznamovacím týdnem, tzv. freshers, kde univerzita organizuje různé akce a doprovodný program, aby se studenti mohli potkat a zvyknout si na nové prostředí. Nicméně, je nutné si uvědomit, že na UCL, a celkově v Londýně, je velká spousta lidí. Je proto velmi pravděpodobné, že studenty, které potkáte na jedné z těchto zahajovacích akcí, již nikdy v životě neuvidíte. 

Všem proto doporučuji neúčastnit se seznamovacích akcí určených pro celou školu, ale vybrat si určitý spolek, society, o nějž byste měli zájem a vydat se na jím pořádané akce, neboť jen tak si zaručíte dlouhodobější kontakt. Spolky jsou ve Velké Británii velmi fungující společenský koncept, podobné našim kroužkům, avšak s tou výhodou, že se konají přímo ve škole. Doporučuji si během freshers vyzkoušet několik různých spolků a až poté se rozhodnout, jakému se budete věnovat nadále. Spolky jsou unikátním konceptem, které přinášejí hluboká přátelství, jež Vám život v cizí zemi výrazně vylepší.

Doprava 
Často se mě nováčci v Londýně ptají, jaký je nejlepší způsob dopravy. V Londýně je doprava sice spolehlivá, avšak bývá velmi drahá. Naštěstí pro studenty město nabízí různé typy studentských průkazů, které cenu alespoň trochu sníží. Základní kartou je Oyster card 18+, již získáte za jednorázový poplatek 20 GBP, a která Vám zlevní měsíční kupóny na metro i autobus o 30%. Druhým typem je Railcard Student 16-25 za 30 GBP na rok, díky níž získáte slevu 33% na veškeré vlaky, což se vyplatí jezdíte-li často vlakem na letiště. Zároveň si lze spojit svou Railcard na svou Oyster a budete mít všechny své jednorázové cesty levnější o 1/3 v off-peak, mimo dopravní špičku. Vždy platí, že autobus je levnější než metro, avšak chcete-li opravdu ušetřit, doporučuji si koupit kolo a helmu. 

Ubytování
Studenti vysokých škol si můžou zvolit, zdali chtějí žít na koleji či na bytě. Prvákům jsou školy povinny nabídnout místo na koleji, avšak kolej jim bývá přidělena a nelze si ji konkrétně vybrat. Koleje jsou v Londýně různorodé a za stejnou cenu můžete bydlet na koleji, která vypadá jako hotel a má například i tenisové kurty, anebo na staré koleji, daleko od kampusu s výskytem různých kuchyňských hmyzů a myší. Je to risk. Koleje bývají společenské a pro nás cizince nabízejí domácí zázemí, o které jsme odstěhováním se z Čech přišli. Každá kolej má své tzv. hall representatives, kteří studentům organizují různé akce a celkově vede přátelská atmosféra.
Na rozdíl od kolejí, byty jsou mnohem klidnější a navíc máte plnou kontrolu nad tím, jaký byt a za jakou cenu si najdete. Je nutné říci, že v Londýně je díky velké poptávce jednoduché najít studentský byt, neboť majitelé jsou zvyklí své byty pronajímat na krátkodobé, jednoroční smlouvy. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že za týden lze najít byt bez problému, nemáte-li velké požadavky. 
Výběr mezi bytem a kolejí je na Vaší osobní preferenci, avšak kvůli sociálnímu faktoru doporučuji vyzkoušet kolej, protože se Vám rychle a snadno rozšíří okruh přátel. Máte-li ale rádi svůj klid, poté kolej plná čerstvě plnoletých Britů není tou nejlepší volbou.

Závěrem bych Vám chtěla popřát všechno nejlepší do nového školního roku. Užijte si freshers, neboť ten nepopsatelný pocit, kdy chodíte po nové škole, po neznámém městě a potkáváte stovky fascinujících lidí, už nikdy později nezažijete.  

Tento problém je způsobený nejen akademickým zaměřením výuky práva na Cambridge, jelikož máme k dispozici spoustu přednášek a besed o všemožných kariérních drahách. Hlavním důvodem je, dle mého názoru, skutečnost, že studium trvá pouze tři roky. Navzdory tomu, že studenti si za tři roky vyslouží jen titul bakaláře, většina z nich už jde rovnou pracovat narozdíl od studentů práv v mnoha jiných zemích (včetně České republiky). Kvůli krátké době strávené na univerzitě a spoustě času, který musí být strávený studiem a ne navštěvováním kariérních besed je hledání budoucího poslání na Cambridge srovnatelně těžší. Například, před nedávnem jsem četla rozhovor s Lynette Nam z Justice Centre Hong Kong, která se rozhodla o své kariéře až ve čtvrtém ročníku studia práva v Austrálii díky jednomu ze svých volitelných předmětů. V Británii by už tou dobou bylo příliš pozdě na rozeslání přihlášek na stáže atd.
 
Dálepak bych měla zmínit, že většina informací o možných kariérách, které se dostanou ke studentům se týká jen těch, kteří by chtěli být buď barrister nebo solicitor. Pokud někoho tyto varianty nelákají, je velmi těžké se něco dozvědět o alternativách. Já se rozhodla o tom, co bych chtěla dělat, když jsem v druhém ročníku studovala mezinárodní právo, ale myslím, že kdybych tento předmět nechala až na třetí ročník, byla bych stále na pochybách.
 
Nakonec, moje rada tedy zní: uvažujte o své budoucí kariéře v prvním ročníku víc, než je nutné, přečtěte si, co jen můžete o dostupných volitelných předmětech a těch, kterým byste se chtěli věnovat, studujte co nejdříve. Hlavně je být na tyto komplikace připravený. Hodně štěstí!