Silicon Valley u Paříže

Jednou ze slabin Cambridge je poměrně malá dostupnost výměnných programů, umožňujících studentům na rok „vyjet do světa“. Ve většině studijních oborů to prostě není možné. Důvodem je prý to, že skoro celou kvótu univerzity v programu Erasmus+, který takové výměnné pobyty v rámci EU štědře financuje, zabírá obor Moderní a středověké jazyky (MML), jehož studenti musí strávit třetí ročník v zemi jednoho z dvou jazyků, který studují. Na ostatní obory se tak nedostává. (Také je to prý kvůli tomu, že mimo Erasmus+ je studium v Anglii velmi drahé a zahraniční univerzity se jí proto při hledání partnerů spíše vyhýbají.) Výjimkou je výměnný program fakulty inženýrství a francouzské technické vysoké školy CentraleSupélec, a právě tam strávím svůj třetí ročník. V tomto článku se pokusím vysvětlit, kde CS je a proč.

Proč světovým žebříčkům univerzit dominují anglofonní země? Nabízí se různá vysvětlení, především dominance anglického jazyka v akademickém světě, ale také vysoké školné umožňující lepší financování. Francouzi však mají jasno: žebříčky, které byly původně vynalezeny Američany, prostě diskriminují jiné země kvůli tomu, že jsou jejich vysoké školy menší a specializovanější. Země, kde mají mnohé vysoké školy úzké zaměření, nikdy na vrchní pozice nedosáhne. V tomto má Francie problém: francouzský systém vysokých škol je jako celek silný, některé jeho školy jsou světoznámé ve svém oboru, ale neexistuje v něm analog Oxfordu nebo Cambridge. (Středověká Pařížská univerzita neboli Sorbonna byla v roce 1970 po více než osmi stech letech své existence rozdělena a právně zanikla; dnešní Sorbonna je jen její částí.)

Žebříčky jsou vlivné a univerzitám (bohužel?) nezbývá nic jiného, než se na ně adaptovat. Francouzské řešení je prozaické: slučovat malé školy do velkých univerzit. Jedním z mnoha míst, kde tento proces probíhá, je plošina Saclay (plateau de Saclay) v jihozápadní periferii Paříže. Různé vysoké školy a vědecké ústavy se sem stěhují ze samotné Paříže už od poválečných let, ale teprve v roce 2006 přijala vláda plán, podle kterého zde má vzniknout francouzské Silicon Valley. V roce 2014 zde byla zřízena Pařížská univerzita v Saclay (Université Paris-Saclay). Jejím cílem je právě reprezentovat Francii v prvních deseti pozicích světových žebříčků, a to sloučením různých více nebo méně specializovaných škol a ústavů plošiny. Dle tzv. Šanghajského žebříčku je již teď čtrnáctá ve světě. Navíc je první v matematice – prý tedy předčila i Cambridge. Významnými členy projektu jsou například bývalá Univerzita jižní Paříže (Université Paris-Sud), od které má Saclay svou prestiž v matematice a fyzice, Pařížská vysoká obchodní škola (HEC Paris), École Normale Supérieure Paris-Saclay, a CentraleSupélec. Také v Saclay sídlí nespočet firem.

Jak vypovídá její jméno, samotná CS také vznikla sloučením malých škol, zejména Centrální školy v Paříži (École Centrale de Paris) a Vysoké školy elektrotechnické (École supérieure d’électricité, zkráceně Supélec). Supélec sídlí v Saclay od 70. let, zatímco Centrale se tam přestěhovala z Paříže v roce 2015. ECP a Supélec mezi svými absolventy čítají Gustava Eiffela, Louise Blériota a zakladatele společností Michelin, Peugeot, Bouygues, Air France, Schlumberger a Accor. CS je tedy druhou nejvýznamnější technickou školou Francie – první je mnohem proslulejší Polytechnická škola (École polytéchnique), která také sídlí v Saclay, ale Université Paris-Saclay nedávno opustila.

Oblast Saclay je velká a dělí se na několik částí. Hlavní z nich je plošina Moulon, kde se nachází i CS. Moulon je poněkud odlehlé místo, které se vyvyšuje sto metrů nad údolím potoku Yvette, jímž probíhá železnice do Paříže, podél které leží nejbližší obce. Před univerzitami zde byla jen farma. V tomto liduprázdném poli má během dvaceti let vzniknout univerzitní město. Na plošině nedávno byly nebo brzy budou otevřeny obchody, banka, mateřská a základní škola, hotel, restaurace a kadeřnictví. Do šesti let zde má být i metro na letiště Orly. Zatím je ale skoro všechno v plánech a několik tisíc studentů žije uprostřed staveniště, odkud jsou nejbližší supermarket, pošta nebo nádraží vzdáleny dva kilometry. Všem svým známým asi hrdě říkají, že studují v Paříži.