Sedm rychlých střihů (listopad 2012 -- březen 2013)

1. The Game

Není jasné, zda se rivalita mezi Harvardem a Yale na každoroční fotbalové mače jen přenáší, nebo je jimi vytvářena. Pro mě ale “The Game” hlavně znamená, že se můžu potkat s kamarády z “té druhé” univerzity - takže jsem zašel s Vláďou na tacos, s Melanií na kafe a přespal jsem u Adama. A pak jsem si druhý den nasadil svou modrobílou šálu a šel se podívat, jak náš fotbalový tým už pošesté v řadě prohrál. (Tentokrát to alespoň bylo těsné.)
A pak už jsem letěl do Prahy na...

2. YMGE

V průběhu předešlých dvanácti měsíců jsme připravovali simulační konference Yale Model Government Europe, která se konala již podruhé v Praze. (Teď se z finančních důvodů přesunula do Budapešti.) Pro YMGE jsem pomáhal s českou administrativou a finančním plánováním. Byla to skvělá příležitost podívat se přes Díkůvzdání domů.

3. WFR

Z Prahy jsem odlétal už o Silvestru - a už 3. ledna jsem byl zpátky na campusu, deset dní před začátkem semestru. Důvodem byl kurz Wilderness First Responder, což je v zásadě kurz pro záchranáře mimo městské podmínky. S patnáct dalšími lidmi jsme se na devět dní přemístili do malé chatičky uprostřed Yale-Myersova lesa; chatička sice neměla záchody či teplou vodu, ale zato měla WiFi. (A ano, Yale má vlastní les.)

Trénink vedl žoviálně cynický paramedik. Polovinu času jsme probírali teorii; v druhé polovině jsme vyrazili na sníh, kde jsme diagnostifikovali a do bezpečí přepravili simulovaná zranění od otřesu mozku či zlomeniny stehenní kosti po proseknutí ramene cepínem a pádu do ledové vody.

Poslední zmiňovaný scénář byl naší finální zkouškou. Lily vzala svou roli simulované oběti vážně a opravdu se do jezera na chvilku hodila; Gus simuloval šok po perforaci cepínem; a Clara dělala složitého panikařícího pacienta. Lily jsme na sněhu [!] převlékli, Guse jsme stabilizovali i s cepínem, a všechny jsme je na saních ve světle čelovek odtáhli do dva kilometry vzdálené chaty. Zmínil jsem, že celý scénář se odehrával v noci?

Po devíti dnech jsme se vrátili na campus s vědomím, že teď víme o násobně více situacích, do kterých se nikdy nechceme dostat - ale také schopnostmi, které nám je pomohou zvládnout. A není lepšího pocitu, než si po týdnu v malé chatičce dát řádnou horkou sprchu.

4. Našel se Nemo. A je to blizard

V polovině února se Novou Anglií přehnala sněhová vichřice a způsobila, že jsme na dva dny neměli školu (a silně doporučený zákaz vycházení). Celý kampus zapadl sněhem. Timelapse video je ilustrativní:


http://www.youtube.com/watch?v=eihJr7sH67c

Samozřejmě, to nám umožnilo sněhové hrátky všeho druhu - ať už se jednalo o zkoulování spolubydlících z Texasu, nebo o noční běh blizardem s kamarády z WFR na East Rock. Doufám, že noční běh prostředkem opuštěných, zasněžených ulic New Havenu je posledním výjevem podobným post-apokalypse, jaký za svého života uvidím; vzpomínka na něj se mnou každopádně dlouho zůstane.

5. HackYale / Awesomesauce

Nezpomněl jsem ani na programování; tento semestr jsem se rozhodl implementovat myšlenku z výzkumu v pozitivní psychologii, totiž že lidé, kteří si udržují záznamy o tom, za co jsou vděční, mají vyšší self-reportovanou hladinu štěstí (2003 Emmons and McCullough). Vytvořil jsem tedy během dvaceti čtyř hodin školního Hackathonu aplikaci Awesomesauce, která vám každý den pošle e-mail a uloží odpověď, kterou vám na konci týdne pošle společně s roztomilým obrázkem. Monetizaci ani širší využívanost nečekám, ale cvičení to bylo zajímavé.

6. Sex Week

Chopil jsem se jedné z kampusových tradic a společně s týmem dalších pěti jsme realizovali tradičně ob-roční Sex Week. Jedná se o sérii přednášek, workshopů, divadelních představení na všechna témata, která se sexu týkají: letos přišlo na přetřes třeba sexuální zdraví a testování, BSDM, normalita versus normativita, či problematika prostituční legislativy. Zvládat koordinaci hostů a přednášek mezi midtermy nebylo úplně nejjednodušší; o to cennější bylo to zvládnout.

7. STC

V rámci své “ajťácké” práce jsem povýšil na koordinátora. Znamená to, že dozírám na řešení studentských technických problémů v rámci Silliman College - především na to, že kolegové “ajťáci” komunikují jasně, přehledně a včas. Zbytek času rozebírám a zase skládám počítače coby hardwarový specialista. A testuji funkčnost. Pomocí lolkoček:

Jinak řečeno, měl jsem napilno -- až příliš. Ale byla to legrace.