První semestr za mnou

Jako studentka prvního ročníku jsem musela spoustu věcí objevit, naučit se a zvyknout si na odlišný systém studia. Přiznám se, že mi ještě občas trochu chybí pravidelná a pečlivá zpětná vazba mých učitelů ze střední školy, ale většinou mi to vynahradí výhody spojené se svobodou, jakou mám jako vysokoškolák. Sama se rozhoduji, kdy a jakým způsobem se budu učit, a zpětnou vazbu dostávám formou opravených úkolů. 

V druhém semestru se přednášky trochu změnily. Už jsme se naučili úplné základy, a máme tedy šanci se věnovat otázkám trochu složitějším, zajímavějším a takovým, které už mají skoro něco společného se skutečným světem mimo učebny a posluchárny UCL (University College London). I přednášející už máme jiné, a většina z nás už tedy dovede ocenit, že profesoři se srozumitelným přízvukem a smyslem pro humor jsou druhem velmi výjimečným a tedy hodni uznání.

Studium na UCL pro mě ale není jen o povinných a povinně volitelných předmětech. Skoro stejně důležité jsou zkušenosti nabyté jinak, například na besedách s významnými osobnostmi ze světa ekonomie a podnikání, během lekcí jógy nebo na lukostřeleckých trénincích. Už jsem se sama sebe přestala ptát, kam ten čas mizí a naučila se skrývat překvapení při pohledu na kalendář. Je to pro mě jen další známka toho, jak moc jsem na UCL spokojená.