Příchod klidnějších dnů

Začátek druhého semestru zde na University of Reading byl pro mě mnohem klidnější než víceméně celý první semestr. Večírky, oslavy a vítání proběhly vesměs v rámci jednoho večera, a tak jsme se s vervou pustili do práce. Hned v prvním týdnu jsme dostali spoustu úkolů a témat, kterým se budeme v různých předmětech během semestru věnovat.

Hlavním zaměřením druhého semestru se pro mě stala klinická psychologie (samozřejmě v mezích teorie, zatím se cítím být docela v pořádku). Zde se budeme zaobírat hlavně tématy jako například OCD, ADHD a schizofrenie. V ostatních předmětech se naopak pohybujeme na bázi praktické, což znamená, že stále píšeme nesčetně mnoho posudků, laboratorních prací a esejů.

Musím říct, že jsem si oproti svým bývalým spolužákům - psychologickým kolegům, povšimla, že jsem jedna z mála, u níž se i ostatní předměty úzce prolínají s mým hlavním zaměřením. Mnoho z nich se musí vypořádat například s biologií, fyzikou či filozofií, za to já se naštěstí soustředím pouze na předměty, které striktně s psychologií souvisejí a dále její témata rozvíjejí. Zaměřuji se tedy hlavně na klinickou, výchovnou, kognitivní či aplikovanou psychologii, což vnímám jako velké plus a jsem velice ráda, že z těchto modulů vytěžím pro svou budoucí praxi mnoho poznatků a zkušeností. Tím pádem mohu říct, že i přes spoustu práce si stále připadám, že se věnuji opravdu tomu, čemu chci, a to mě motivuje k překonávání dalších překážek studentského života zde na Readingu.

Někteří z vás si jistě v mém prvním příspěvku všimli, že jsem se necítila příliš dobře v otázce bydlení. Moji spolubydlící byli velice hluční, netaktní a celkově jsem z nich neměla dobrý pocit. Po návratu z vánočních prázdnin se situace bohužel zhoršila natolik, že jsem se rozhodla k razantnímu kroku, a to odstěhovat se na jinou kolej. K mému překvapení byl tento proces velice rychlý a jednoduchý. Podala jsem žádost a brzy už jsem své kufry nesla vstříc nové, krásné a čisté koleji Stenton Townhouses, kde je mnohem více klidu, zeleně a také je pro mě mnoho věcí (včetně školní budovy) dostupnější. I přes to, že bylo zprvu těžké opustit místo, kde jsem se prvně usadila a již jsem si zde našla kamarády, musím říct, že to byla dobrá volba a cítím se tu vítaná a mnohem spokojenější.

Kromě toho jsem si také našla skvělou aktivitu, která vyplní můj čas - a to práci. 2-3krát do týdne pracuji v Sprinkles Gelato, kde kromě vynikající, pravé italské zmrzliny prodávám také krásně nadýchané vafle a palačinky. Je to pro mě velká změna, neboť jsem dříve pracovala jako průvodkyně, tudíž 2-3 hodiny denně, za to zde strávím v průměru až 8 hodin. Samozřejmě je to pro mě další zkouška, kterou si musím projít. Myslím si, že je důležité vyzkoušet si i prachobyčejnou manuální práci, abychom se poté mohli svobodně a informovaně rozhodnout, co chceme dál s naším životem dělat.