Poslední semestr

Dneska naposledy píšu příspěvek z pozice studentky Grinnell College. Je to zvláštní pocit. Přijde mi, že jsem nedávno seděla v letadle do Iowy a absolutně netušila, k čemu jsem se na čtyři roky upsala. V příštím (a taky posledním příspěvku) se hodlám věnovat budoucnosti a tak se v dnešním ohlédnu za posledními čtyřmi lety.

1) Studium
Flexibilita místního systému se dá těžko s něčím srovnat. Kromě povinného tutorialu v prvním semestru nemá Grinnell skoro žádné požadavky (mimo počet kreditů) k tomu, aby student úspěšně graduoval. Já jsem flexibilitu využila na maximum i tím, že jsem si vytvořila vlastní, nezávislý obor - navolila jsem si předměty, které dohromady tvoří můj učební plán. Můj obor se jmenuje mezinárodní vztahy a komunikace a kombinuje čtyři fakulty – ekonomie, politologie, španělštiny a výtvarného umění. V současné době píšu bakalářskou práci, která je vyústěním mého studia a pojednává o ruské strategické komunikaci, jejím dopadu a obraně proti ní v Česku a Estonsku. 2) Mezinárodní zkušenost
Každý pátý student na Grinnellu je mezinárodní student. Minulý semestr jsem měla například seminář, ve kterém nás bylo patnáct – pět Američanů a pak kluk z Jižní Korey, Indie, Dánska, dvě holky z Indie, jedna ze Somalilandu, Ghany, Ruska, Vietnamu a já jako Češka. Kromě zkušeností z univerzitního kampusu jsem také využila každou příležitost jej na chvíli opustit a vyrazit do zahraničí. Byla jsem na stáži v Argentině a studovala jsem na semestr v Německu a v Chile. Můj poslední výlet začíná příští úterý, kdy odlétám do Estonska na konferenci o bezpečnosti, která slouží jako součást mého výzkumu k bakalářské práci. 3) Pracovní zkušenost
Na Grinnellu jsem začínala jako obsluha vaflového baru a servírka. V druhém semestru jsem si našla novou práci jako technologický poradce. V druhém ročníku jsem vyučovala kurzy češtiny a pracovala pro studentský časopis a oddělení komunikace. Na konci třetího ročníku jsem byla zvolena v celostudentských volbách do pozice Viceprezidentky pro akademické záležitosti studentského parlamentu, ve kterém pracuji dodnes. Mimo to jsem měla šanci stínovat profesorku tělocviku v New Yorku a absolvovat stáž na Zastupitelském úřadu ČR v Buenos Aires. 4) Mimoškolní aktivity
Letos to je třetí rok, kdy vedu klub milovníků extrémních sportů. Získala jsem pro něj za tři roky přes 10 tisíc dolarů a zorganizovala tři výlety pro celkem 45 studentů do coloradských hor, národních parků Grand Teton, Zion a Grand Canyon.
V prvním ročníku jsem spolu se spolubydlící založila klub přátel gurmánského jídla, se kterým vaříme každou neděli pokrmy z celého světa. Za první dva roky jsme si vytvořili silnou komunitu studentů z východní Evropy a založili klub přátel Slovanů. Díky němu můžeme organizovat různé akce a oslavy, kde představujeme národní svátky a tradice všem studentům na škole. V neposlední řadě jsem měla šanci vést organizaci mezinárodních studentů, což je druhá nejpočetnější organizace na kampusu. Předloňské prázdniny jsem strávila částečně v ČR prací na projektu o uprchlících a ty loňské cestováním po západu USA díky grantu pro mezinárodní studenty. Když si pomyslím, že jsem málem nepřijala nabídku studovat na Grinnellu kvůli tomu, že se nachází uprostřed kukuřičných polí, trošku mě zamrazí. Možnosti, které tato malá liberální škola nabízí, jsou víceméně neomezené a lidé, které jsem zde potkala, mi pomohli dosáhnout všech cílů, které jsem si vytyčila. Možná doufám, že tímto příspěvkem někoho k studiu na Grinnell College nalákám. Celé čtyři roky jsem tady byla jediná Češka a když letos v květnu dostanu bakalářský diplom a odletím domů, sundají Českou vlajku z galerie vlajek mezinárodních studentů. Minimálně na rok nebude mít Grinnell nikoho, kdo by na mezinárodním jídelním festivalu vařil svíčkovou, pořádal workshop zdobení velikonočních vajec a organizoval studentský 17. listopad.