Poslední blog

Zkouškové letos proběhlo trochu jinak než loni. Ve třeťáku jsem měl mezi téměř všemi zkouškami čtyřicet osm hodin. Na poslední zkoušku jsem pak měl celých šest dní, což bylo příjemné, ale zároveň to byl podivný a únavný pocit, protože jsem nechal většinu práce úspěšně za sebou, ale nemohl jsem si oddychnout a dál jsem tomu dával sto procent. Letos to bylo podobně, ale prvních pět zkoušek jsem měl jednu za druhou během pěti dnů. Pak jsem měl čtyři dny pauzu, na kterou si vzpomínám jako na naprosto bizarní období. A pak už konečně konec.

Z nějakého důvodu jsem nikdy neměl pocit, že jsem maturoval teprve nedávno, žádný takový
sentiment tady nebudu rozvíjet, naopak. Na jedné straně trimestry, které jsou na Oxfordu mimořádně krátké a hektické, spolu s vacation (neplést si s holiday) ve zcela jiném prostředí natáhly každý trimestr pokaždé jako kdyby na celý rok a to obzvlášť v prváku.

Stejně jako maturita a odchod na vysokou školu, dokončení studia je velký krok a spolu s tím přichází velké změny skoro tak transformativní jako samotný příchod do Oxfordu. Mnoho novinek které mě čekají si ale ještě asi ani nedokážu plně představit. Jedno se ale nemění, stále se soustředím na matematiku a dále na programu je moje PhD. 

Jedna změna a zároveň výhoda je, že mám teď příležitost si všechno tak nějak znovu uspořádat. Je to trochu jako uklidit si po dlouhé době v pokoji, což byla ostatně jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, když mi skončila poslední zkouška. Kromě toho jsou tohle moje první volné prázdniny de facto od maturity. Během vysoké školy jsem si totiž vždy něco našel. Naposledy jsem například strávil celý červenec a srpen v Mnichově na stáži jako programátor.

Nakonec musím okomentovat své nově završené studium. Mezi hlavními obecnými benefity vzdělání
se dnes zmiňuje například kritické myšlení nebo problem-solving. Chtěl bych zdůraznit ještě jednu
dovednost, na kterou se, myslím, někdy zapomíná: jednoduše thinking big. Čtvrťák na Oxfordu mi dal
schopnost a sebedůvěru dělat dalekosáhlá zobecnění a uvažovat o mimořádně
velkorysých matematických konstrukcích. Těžko to mohu dostatečně vyzdvihnout, je to jako mentální obdoba létání.