Očekávání vs. realita?

Když už jsem u vychvalování a oslavování, rád bych také zmínil, že jsem v posledním semestru měl historicky nejlepší akademické výsledky. I přesto, že mají daleko k dokonalosti, jsem na ně docela pyšný. Nevím sice čím jsem si to zasloužil, jelikož se mi zdálo, že letošní zkouškové bylo na chlup identické s tím minulým, ale lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Za svůj druhý úspěch považuji to, že jsem život v Aberdeenu přežil jakž takž bez úhony. Je vtipné, že si na něj začínám zvykat až na konci třetího ročníku, ale stále lepší teď než nikdy. Posledním úspěchem pro mě asi bude, že jsem začal správně doceňovat obor který studuji. Uvědomil jsem si, že není možné mít rád všechny odvětví psychologie, více se o ní bavím se svými přáteli a snažím se jí více věnovat ve svém volném čase. 

Co se týká budoucnosti, tak i ta vypadá velice nadějně, asi jako vždycky před začátkem prázdnin. Moje mysl je teď nastavená na to, že už mi přece zbývá jen jeden rok a potom? Potom se uvidí. Mimo to se konečně možná dočkám toho, že budu více zapojen ve Skotské florbalové lize, jelikož jsem byl zvolen trenérem univerzitního týmu na nadcházející ročník. A co víc, konečně mi skončí dvouletá lhůta od odehrání mého posledního soutěžního zápasu v Česku, což znamená že se budu moci bezplatně přihlásit pod britskou florbalovou federaci. Také nesmím zapomenout zmínit diplomovou práci, která mi konečně dovolí získat o něco víc reálných zkušeností v psychologii. 

Moje představa o budoucím akademickém ročníku je již tradičně plná očekávání. A je to právě střet očekávání a reality, který zahrnuje většinu mých strastí a radostí v dalekém Skotsku. Předešlý ročník nakonec předčill má očekávání. Nevím ale, jestli to bylo zapříčiněno tím, že byla od počátku nízká, nebo tím, že se mi obzvlášť vydařil. Do budoucna mi nezbývá než doufat, že se očekávání střetne s realitou. 

Závěrem bych opět rád poděkoval všem, díky kterým jsou moje zahraniční studia možná. Mé díky patří především Nadaci The Kellner Family Foundation za jejich dosavadní finanční podporu, ale také všem ostatní, kteří mi stále drží palce a dodávají mi potřebnou morální podporu k dokončení mých studií.