O krok blíž k mému cíli

Poprvé v životě jsem zažila pocit nejistoty po zápočtovém testu z fyziologie. Byla jsem si téměř jistá, že jsem neprošla. Naštěstí jsem prošla a vzápětí jsem za to byla vděčná, jelikož málokdo prošel na druhý či třetí pokus. Poté mě čekaly zkoušky. První zkoušku jsem udělala z histologie. Ústní zkoušky u takového oboru mi připadají nejlogičtější, ale zároveň převažuje štěstí, jakou si student vytáhne otázku. Právě v mém případě se na mě štěstí moc neusmálo. Ze tří otázek jsem si dvěma nebyla zas tak jistá. I přes výborné známky z praktické části a také dobrých známek z dvou otázek, mi třetí tak zavařila, že jsem si myslela, že odejdu domů s F. Když paní doktorka viděla, že jsem neměla štěstí a jinak vše okolo vím, skončila jsem nakonec se známkou D. Samozřejmě mě to následně mrzelo. S odstupem času už celou zkoušku i známku vidím pozitivněji. V porovnání s výsledky jiných studentů jsem dopadla velice dobře. Po mém špatném pocitu z histologie jsem se nadcházející zkoušky nesmírně bála. Naštěstí i anatomii jsem udělala se známkou C. 
Navíc pro mě tento rok nebyl pouze o škole. Nejprve,ještě v prosinci předcházejícího roku, musela moje maminka podstoupit operaci nezhoubného nádoru mozku. Z tohoto důvodu jsem strávila první dva měsíce roku doma v blízkosti maminky. Následný přechod na školu byl pro mě náročný z hlediska změny denního rytmu. Její rekonvalescence trvá dodnes a pravděpodobně bude trvat ještě dlouhou dobu. 
Každopádně tento půlrok měl i své radostné okamžiky. K narozeninám jsem dostala svého parťáka Karla, afrického šneka.  Navíc už rok hlídám smečku fenek bernského salašnického psa a letos se narodila jedné z nich štěňátka. 
Druhý semestr byl pro mě vzdělávací jak z hlediska školy tak z hlediska života. Jako dřívější jedničkářka jsem se naučila, že na univerzitě si nikdo nehraje na známky, ale podstatné jsou znalosti. Naučila jsem se vážit si i jiných známek než A a navíc i to, že C je reálně za 2 a E za 3, což hned zní lépe. Vždy záleží na pohledu na věc. V životě se střídají pozitivní okamžiky s negativními, ale naučila jsem se tuhle variabilitu mít ráda. Především díky tomu jsem totiž člověkem, kterým jsem.