Nevýhoda Nerozhodnutých

To, co se nejvíce zdůrazňuje v průběhu přijímacího procesu na Cambridge jsou akademické schopnosti a zájem o daný předmět. Důvodem je především akademické zaměření kurzů a fakt, že studium by v žádném případě nemělo být vnímáno jako příprava na budoucí kariéru studentů. Díky tomu nemají zájemci o studium žádný důvod k tomu, aby si promysleli své plány do budoucna, zatímco pro ty, co se hlásí do jiných zemí toto může být tématem eseje nebo otázkou při interview.

Studenty prvního ročníku do výběru kariéry nikdo netlačí, kromě jedné či dvou večeří s potenciálními zaměstnavateli. Avšak hned na začátku druhého ročníku, ti studenti, kteří mají konkrétní plány do budoucna začínají posílat přihlášky na stáže všemi směry. Pro ty, co před sebou ještě mají pár těžkých rozhodnutí to může být poměrně děsivé. Ti, co se ještě nerozhodli, mají v červnu spoustu času a jakmile se vrátí do školy v říjnu, už nestíhají. 
Tento problém je způsobený nejen akademickým zaměřením výuky práva na Cambridge, jelikož máme k dispozici spoustu přednášek a besed o všemožných kariérních drahách. Hlavním důvodem je, dle mého názoru, skutečnost, že studium trvá pouze tři roky. Navzdory tomu, že studenti si za tři roky vyslouží jen titul bakaláře, většina z nich už jde rovnou pracovat narozdíl od studentů práv v mnoha jiných zemích (včetně České republiky). Kvůli krátké době strávené na univerzitě a spoustě času, který musí být strávený studiem a ne navštěvováním kariérních besed je hledání budoucího poslání na Cambridge srovnatelně těžší. Například, před nedávnem jsem četla rozhovor s Lynette Nam z Justice Centre Hong Kong, která se rozhodla o své kariéře až ve čtvrtém ročníku studia práva v Austrálii díky jednomu ze svých volitelných předmětů. V Británii by už tou dobou bylo příliš pozdě na rozeslání přihlášek na stáže atd.
Dálepak bych měla zmínit, že většina informací o možných kariérách, které se dostanou ke studentům se týká jen těch, kteří by chtěli být buď barrister nebo solicitor. Pokud někoho tyto varianty nelákají, je velmi těžké se něco dozvědět o alternativách. Já se rozhodla o tom, co bych chtěla dělat, když jsem v druhém ročníku studovala mezinárodní právo, ale myslím, že kdybych tento předmět nechala až na třetí ročník, byla bych stále na pochybách. 
Nakonec, moje rada tedy zní: uvažujte o své budoucí kariéře v prvním ročníku víc, než je nutné, přečtěte si, co jen můžete o dostupných volitelných předmětech a těch, kterým byste se chtěli věnovat, studujte co nejdříve. Hlavně je být na tyto komplikace připravený. Hodně štěstí!