Nervózní studenti a zkouškové období

Opětovná nervozita, ovšem nyní o něco menší – v tomto duchu se konaly květnové zkoušky v Glasgow.

Většina z nás zkoušky absolvovala již v prosinci, ovšem jako u všech důležitých bodů univerzitního studia převládal nádech serióznosti a s ním spojený strach o výsledky – ovšem dle studentů z ostatních univerzit naprosto neoprávněný. Předměty na Univerzitě v Glasgow často zohledňují dva termíny zkoušek (tedy zimní a jarní), a dle toho jsou následně počítány výsledky; v praxi se pak student může setkat buď s předmětem na jeden semestr, který je zakončen jednou zkouškou na konci daného semestru, nebo s předmětem na semestry dva – zde je obvyklé, že se zkoušky píšou v obou termínech. Systém je to svým způsobem skvělý: nejen, že není na studenta vyvíjen nátlak v podobě zkoušek ze všech předmětů najednou na konci akademického roku, ale zároveň si lze samovolně kontrolovat prospěch v průběhu celého roku. Ze spousty předmětů tak lze odhadnout rozmezí známek, které lze za daných okolností dostat.

I přes relativní jistotu ve výsledcích lze narazit na předměty, které své známky zakládají z velké části právě na zkouškách z konce semestru – kupříkladu Business&Management 1B obsahoval pouze dvě hodnocené položky; prvním z nich byla esej (30%), a zbylých 70% připadalo na dvouhodinovou psanou reakci na case-study. Nejistota ohledně konečné známky se viditelně projevila i v projevech všech, kteří si kolotočem Businessu též procházeli: někteří před zkouškou nespali a při vědomí je držela jen nadlidská dávka kofeinu; někteří se s vědomím, že nějak dostanou dobrou známku, optimisticky bavili mezi s sebou a navzájem se ujišťovali o správnosti svého jednáni; někteří se stále snažili do své hlavy dostat co nejvíce termínů a látky; někteří jen mlčky stáli, a tiše hleděli do zdi, smířeni se svým osudem. Naštěstí většina studentů spadala do skupiny největší, která se dle svého vědomí a svědomí na zkoušky připravila, a následně odcházela s více než uspokojujícím výsledkem.

Ostatní předměty byly svým známkováním buď dvousemestrové (oba předměty z Computing Science), anebo se jejich hodnocení průběžně počítalo z dodaných prací (matematika). Na rozdíl od ostatních univerzitních studentů jsem proto absolvoval pouze čtyři zkoušky v letním termínu, a ostatní jsem měl již „odbyté“ z prosincového termínu.

A jak to vše dopadlo? Výsledky naštěstí dorazily relativně rychle po skončení zkoušek, a tak nejen postupuji do dalšího ročníku, ale s podporou Nadace The Kellner Family Foundation mohu ve studiu dále pokračovat i v následujícím akademickém roku.