(Ne)snadné začátky

Nastal čas, abych dal sbohem všemu, co znám a vydal se vstříc novému životu. Po emočně vypjatém loučení na letišti mě už čekal klidný let a jen pár hodin mě dělilo od začátku nové životní kapitoly. S mírnou nervozitou, mnoha otazníky, ale i velkým očekáváním jsem v sobotu zhruba kolem sedmé večer dorazil na Stansted, a po mírných komplikacích se zavazadly jsem už za šera nasedal do vlaku směr Birmingham. Lehce po jedenácté večer jsem vystoupil z vlaku a hledání nového domova mohlo začít.

Naštěstí šlo všechno hladce a před půlnoci jsem lehce zmoklý dorazil na kolej. První noc nebyla nijak extra, ale naštěstí jsem si díky tipům od ostatních stipendistů nezapomněl přibalit deku, která, ačkoliv zabrala cenné místo v kufru, byla asi tou nejužitečnější věcí v prvních dnech. Po probuzení nastalo seznamování s novými spolubydlícími a pak už nákupní mánie, jelikož zatímco ostatní přijeli s dodávkou plnou věcí, já měl batoh a dva kufry.

Hned další den už začal tzv. Fresher´s week. Ten probíhal, řekl bych, poměrně typicky – nedostatek spánku, místo pestré stravy mražená pizza, běhání mezi obchody, různými seznamovacími akcemi a v neposlední řadě taky nekonečné hledání přednáškových sálů. Každý den jsme měli na programu ranní přednášky o tom, jak budeme celý rok fungovat, takže se člověk dozvěděl kolik domácích úkolů, projektů a testů se od něj během semestru očekává. Bylo jich víc než jsem čekal.